S hlavou v oblacích (pejru) - Kateřina Petrusová

18. listopad 2013 | 22.08 |
› 

 Kateřina Petrusová je česká autorka narozená 23. března 1982 v Pardubicích. Své první dvě povídky napsala ve čtrnácti letech. Další přišly o tři roky později, kdy se zúčastnila několika literárních soutěží. Na nějakou dobu pak psaní opustila, vrátila se k němu teprve nedávno a vydala úspěšnou prvotinu Nebezpečná láska, jehož volným pokračováním je Nepřítel mého nepřítele a Zakázaná přitaživost.V současnosti žije se svým manželem a dvěma dcerami v Pardubicích. S hlavou v oblacích pejru je samostatná novela.

**

S hlavou v oblacích pejru

Nakladatelství: Fragment
Počet stran: 120
Rozměry: 145x205
Vazba: vázaná
ISBN: 978-80-253-1971-0
Rok vydání: 2013

**

Anotace:

Stačí okamžik a váš život může být vzhůru nohama! Něco o tom ví i Markéta, kreativní ředitelka malé reklamní agentury, které víkend v jižních Čechách změní život. Kam se poděla profesionálka z města, která to má v hlavě srovnané? Pár sebevíc příjemných chvil na vesnici po boku typického "vidláka" přece nemůže změnit celý pohled na svět! Nebo snad ano?...

**

Ze začátku jsem se bála, jestli mě to bude bavit. Contemporary musí být vážně dobré, aby si mě získalo, a krátké knihy ve mně budí podezíravost. Ale Petrusová umí psát a kniha má mimo hezkého kabátku i vtipný, poutavý příběh.

Markéta Mrázová (jesus, to je tak strašně fajn psát české jméno, jelikož si nemusím složitě vybavovat příjmení ani to, jak se píše.) je úspěšná kreativní ředitelka, holka z města a tak dále a tak dále. Co ale udělá holka z města, když uvízne uprostřed ničeho? A nemá signál?

Tomuhle nikdo nebude věřit. Vesnice, kde se chodí volat na hřbitov. – Markéta (str. 19)

Styl psaní je v podstatě to jediné, co mě na knize opravdu bavilo, ale bohatě to stačilo.

Příběh začal, okamžitě nabral plné obrátky a zase končil, pamatovali jste si jen jízdu, kdy jste se smáli, nadávali, prostě se bavili. S hlavou v pejru sice nepatří mezi kousky, které posadí na zadek svou zápletkou, nápad taky není myšlenka století, ale to nevadí. Tady jde přece o to, jak dobře se to čte. Navíc mě jeden zvrat docela překvapil, i když jsem ho asi čekat měla. 

Kniha je psaná v ich-formě, proto se charaktery ostatních postav odhadují hůře, omezím se tedy na zhodnocení Markéty – trubka, trochu hysterka, ale dokážu si představit, že taková ženská někde doopravdy existuje. Takže plus. .) S přimhouřenýma očima jsem viděla i vývoj povahy Markéty, i když spíše k horšímu, přesto milá postava.

"Vy jste magor." (Markéta)
"Pavel," mrkl na mě. (vidlák)
"To se nevylučuje," ucedila jsem. (str.23)

K záporům – ono se to těžko určuje, protože od podobné knížky nemůžu požadovat to, co čekám u jiných knih. Takže skoro nezamotaná zápletka nemůže být zápor, protože to na příběhu oceňuju – ke knize to sedělo. Nedostatečně vykreslené postavy, well, to zápor je, ale kdyby se autorka více věnovala postavám, kniha okamžitě nabere na objemu. A bylo by to sbohem stylu psaní, který mi tak sedl. Celkově jsem nic výraznějšího nenašla. .) Možná... autorka dost často používala sprostá slova. Mně osobně to nevadí, ale některým to nemusí sednout.

 "Cože jsi udělala?" – Kateřina
"Ukradla jsem mu kočku," zopakovala jsem. (str. 68)

Líbilo se mi, že Petrusová nenatahovala, děj, psala svižně, vtipně, nesnažila se nafouknout něco, o čem věděla, že bude dobré i krátké. Jednoduše se nevykrádala. A psala o Česku!! Plno plusových bodíku. Děj nebyl zrovna zamotaný, ale bylo to dotažené na stylu psaní, který mě bavil. A přestože byla knížka krátká, kupodivu to pro mě nebylo mínus, protože jsem se při čtení opravdu bavila a nezabralo mi to větší část odpoledne, jak to s knihami většinou mívám. Líbila se mi, více, než jsem čekala. Určitě pobaví. :)

pozn.: Název knize zatraceně sedne.

Hodnocení: 4/5*

**

Ráda bych poděkovala nakladatelství Fragment za poskytnutí RC.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší