My rating: 3 of 5 stars
Proč to neříct, hodně jsem se na tuto knihu těšila. Majar vypadá na hodně nadějnou spisovatelku, psát umí a píše čtivě. Proto mi je tak líto, jak strašně zklamaná ze Znamení vlka jsem.
Začátek knihy – vážně dobrý. Napínavý, správným způsobem děsivý. Kdyby kniha pokračovala v takovém duchu, dala bych jí i pět hvězd. Avšak pak se rozběhl samotný děj. Nebo spíše ta slabá dějová linie, která se dějem nazývala.
Viktorie, Tori, žije ve světě, kde jsou vlkodlaci veřejným a velmi ošklivým tajemstvím. Jednoho večera byla napadena dvěma úchyly, kteří by ji znásilnili, kdyby ji nezachránil sakra sexy, děsivý a výbušný vlkodlak. Bohužel ji při tom zachraňování také omylem kousnul. A ona měla tu smůlu, že dostala do vínku i náchylnost k vlčí kůži.
Vše se pak i na mě seběhlo moc rychle. Toriina proměna a vše okolo byly prostě skokem vpřed a lidé, přizpůsobte se. Ocenila bych nějaké rozepsání takových těch miloučkých zvláštnůstek, které různé rasy mají a na které jsem se těšila.
Stejně tak mě zarazilo, s jakým klidem vše Tori brala. Jop, obvykle si stěžuju, že hrdinky se zbytečně čílí, ale tady to bylo takové, hm, divné. Když už jsem u toho, postavy byly různorodé, to nemůžu upřít, a měly našlápnuto vážně dobře. Ale samotné využití postav... autorka si s tím mohla trochu více pohrát, postavy byly poutavé, ale nedotažené, často tak trochu na jedno použití.
Co pro mě bylo tím největším zklamáním je absence pořádného děje. Těšila jsem se na něj, těšila jsem se, že i tady u nás konečně vznikne nějaká pořádná urban fantasy. Majar k tomu má sakra blízko, potenciál tu je, ale tahle první kniha byla prostě jen... hm, o sexu. Jedna poutavá odbočka, kterou autorka vzala taky hopem, a pak vlastně jen vrčení nadšených vlkodlaků kolem Tori jako háravé fenky.
Mám ráda sex v knihách. Sakra, já mám k puritánce vážně daleko. Ale u této knihy vážně platí, že někdy je méně více. Dokud Majar psala v knize pouze náznaky, bylo to perfektní. Jedna tři sexuální chvilky by mi přišly ok. Ale tahle kniha je sexem nabitá a mě to po čase začalo dost unavovat.
Poslední, co bych vytkla, jsou někdy zvláštně volená slova a slovní obraty. Když pominu tohle, autorka přeci jen psala vtipně a poutavě. Má svůj vlastní styl, který zaujme, a to je to hlavní. Děj tam přeci jen nějaký byl, i když hodně slabý, a na prvotinu to není špatné. Jde vidět, že autorka se potřebuje rozepsat, obzvláště v novém světě, a vypadá to, když už nic jiného, tak nadějně. Škoda, že s tím autorka nepřišla o rok dva dříve, bylo by to trhákem. Čekala jsem více, vlkodlačí pracky jsou v podání Majar trochu fádní, ale jinak je to fajn odpočinková knížka, takový slušný průměr. A ten konec? Už jen ze zvědavosti si přečtu další díl.