Nu, ehm, myslím, že nadpis říká vše. Přijde ještě Epilog a tímto Povídku Ve stínu Temnoty uzavírám. Plánovala jsem konec na osvobození Sirochi a to se stalo... jen jsem neplánovala, že se Meye tak brzy dozví, že Erik je Vznešený. Co už, budu to muset vzít na vědomí. Je mi jastné, že je hloupost tuto povídku úplně uzavírat, proto někdy koncem května otevřu povídku s názvem Ve snové pavučině. Bude to třetí část povídky o Meye, bude to etapa života po pádu Pražské Základny a bude zhruba do doby... ale nespoilerujme, ano? Počkejte si a uvidíte, co se v ní bude dít.. :D

Bezmoc

Šíleně potřeštěné zapomínání a střeštěně šílené vzpomínání 3/3

Psáno ve spěchu (pokuste se představit, že slovíčko: pravopisná chyba neexistuje a s tím mizí i maličkost, která se k významu toho slovního spojení vážě... prosím!), napůl v delíriu (tudíž šokující nebo nějak jinak čudné pasáže možná nebudou dávat smysl - nejlépší ignorovat) a bezpochybně v prachbídnem stavu (ale kupodivu by kapitola při rekapitulaci nevyvázla s nejhorším hodnocením). No... po dlouhé době jsem se rozepsala a ať se to zdá podivné, je tato kapitola jen polovinou toho, co jsem dnes chtěla napsat. Abych vás nezmátla... možná i více než polovina kapitoly se odehrává v jiné časové linii - zapomenuté vzpomínce, takže se v tom pokuste neztratit... !  vaše iri

Šíleně potřeštěné zapomínání a střeštěně šílené vzpomínání 2/3

Kapitola je psaná v presu, ale vážně (napsané za uspěchaných cca: 30 minut!! No nezaslouží to nobelovku?), tudíž si o její kvalitě nedělám iluze. Prosím, chyby ignorujte, nečetla jsem to po sobě. Je to první půlka, chtěla bych  sobotu dopsat druhou část, ale kdo ví, jak to s internetem vyřeším...  m.

Šíleně potřeštěné zapomínání a střeštěně šílené vzpomínání 1/3

Zlatka moje! Mám další kapitolu! Přehlasovali jste "mě" a přesvědčili, že vážně mám pro koho (a pro co) dále psát.. :)) Kapitola je taková chaotická, psala jsem jí ve spěchu bez opětovného přečtení (už i tak jí přidávám strašně pozdě), takže chyby prosím ignorujte.. :)) m.

Afer

Tato kapitola se mi líbí více, než všechny, které jsem v poslední době napsala. Seděla jsem nad ní tři hodiny takřka v kuse. Jsem z ní unavená, ale... celkem spokojená. Užijte si jí... m.

O život

Život? Zatracený domeček z karet. Hroutí se stejně...

Někomu tu straší ve věži

Kapitola je krátká, jelikož.... nevím, VST mi poslední dobou nejde psát. Což je podivné, jelikož k VST jsem se vždycky uchylovala, když mě omrzelo to ostatní. No, užijte si kapitou, m.

Další Nováček