Moira | mouropisy a ztracené bludné

Lidičkové, jen takový malý dotaz - pamatujete na Melanii Ilúzii? :)

Tuto půl-kapitolu bych ráda věnovala faire. Děkuju, že mě svými komentáři stále rozesmíváš. (I když je pravda, že poslední dobou už se řádně rozepisuješ... ;D) Jestlipak uhodneš, proč je pro tebe právě tato kapitola? :) A taky jedna maličkost - zpětně jsem si náhodně četla pár kapitol a něco si uvědomila: Daro, máš pravdu, Meye VÁŽNĚ vyměkla! Co se to s mou milovanou Lovkyní stalo? Vždyť furt jen fňuká!! Čestný skautský, že se to budu snažit napravit... x)) m.

PS: Uvažovala jsem, jak Meye postupně zase dostat do "její kůže". Jelikož nemůžu z kapitoly na kapitolu z pomalu až emocionální trosky udělat drsňáka, spřádám plán, jak to vyvinout. Počítám dvě, maximálně tři kapitoly a Meye by měla být zase jako nová. ;))

Lidičkové, doufám, že vám nevadí, jak často popisuju něco, co už jsem napsala. Ono to snad ani není tolik pro vás, jako pro mě samotnou. Musím si připomenout, jak kdo vypadá, jak se chová, jeho minulost, abych se příliš neodchylovala od toho, co jsem napsala.
Navíc si vzpomínám, že v knize někdy marně vzpomínám na to, jak kdo vypadá, jelikož v tom mám mírný guláš nebo si to jednoduše nepamatuju. Proto se tomu snažím vyhýbat.. ;))Vím, že některé to otravuje,a le doufám, že to přejdete.. :) m.
PS: chyby raději nezmiňuji. xP

To bylo tak. Šla jsem po ulici a sentimentálně vzpomínala na Daň peklu, knihu z pera Holly Blackové. A náhle to bylo tu. Popadla mě Múza, dala si se mnou francouzáka a popoháněla mě domů. Mám nápad, mám dokonalý nápad, který musím zvěčnit, HNED! Nadšeně jej probírám a mé prsty už tancují po klávesnici. Doufám, že se mi povede zachytit tak dobře, jako vypadá v mé hlavě.. xP Jsem si jistá, že to zase trochu oživí povídku... na kapitolu určitě. x))

PS (později): Pro chvilky jako je tahle žiju, pro tohle píšu. Pro chvíle, kdy se zastavím v psací horečce, znovu si to po sobě přečtu a na tváři mi to vykouzlí velký (obrovský) úsměv. Jsem spokojená. Po dlouhé době jsem se svou kapitolou zase spokojená. Doufám, že ji i vy oceníte.. :D (a myslím, že reakce na ní budoou opravdu bouřlivé - mám se dát do ochranné vazby? nebo bude stačit jen deštník.. ? xD).

Je to jen půlka kapitoly (věřte, ta druhá půlka JE lepší), ale zachtělo se mi vás trochu napínat... :D

PS (po později): nevím proč, ale druhá půlka se mi nějak protáhla a já ji musela rozdělit. A zdá se mi roztáhlá. Je úžasná, jelikož tam není nic ani vzdáleně sladkobolného (možná bolného), ale... je divná. Posuďte sami. m.