Vladimír Šlechta je českým spisovatelem fantasy. Narodil se v Liberci (r. 1960), vystudoval stavební fakultu, projektoval vodohospodářské stavby, externě vyučoval na stavební průmyslovce, psal požární zprávy a píše povídky a romány. V současnosti je ženatý a má dva syny. Jeho nejznámějším souborem prací jsou příběhy z Krvavého pohraničí, mezi něž patří i Likarijská trilogie (Nejlepší den pro umírání, Likario, Orcigard).
**
Likario
Likarijská trilogie
 |
Nakladatelství: Brokilon Žánr: fantasy Počet stran: 318 Vazba: brožovaná Autor obálky: Michal Ivan ISBN: 9788074560019
|
Anotace:
Likario zažívá obrovský rozvoj, vlastně se teprve teď stává městem. Lidé, skřeti i všemožní míšenci zde nacházejí dobré místo k životu. Ve starém podzemí se však někdo skrývá. Potají získává spojence, zastrašuje, korumpuje. Plánuje, že jedné temné noci vyjde na povrch a stane se místním vládcem.
**
Likario je druhý díl Likarijské trilogie Vladimíra Šlechty. Nejlepší den pro umírání, první díl trilogie, se mi do rukou dostal náhodou, byla to úžasná kniha, která mě bavila každou stránkou, která mě ohromovala svou genialitou. Likario na ni volně navazuje a jelikož autor napsal knihy jako samostatné uzavřené příběhy, můžete začít číst i bez znalosti prvního dílu. :)
Likario nám předestře příběh z Krvavého pohraničí a představí půlelfa Thompsona a jeho rodinu, která se zrovna usazuje v Likariu. Likario, orkské městečko, které pomalu roste uprostřed lesů z bezvýznamné stanice v něco obrovského, město, do kterého se stahují bytosti různých ras z celého okolí. Likario, pod kterým se zrovna schovalo něco hodně, hodně zlého. Jmenovitě infant Wolferin. Přízrak, který pomalu získává jednoho obyvatele Likaria za druhým na svou stranu. A co je horší, přízrak, který podle sešitových příběhů pro nudící se manželky vysává krásným mladým pannám krev.
Na Likario jsem se hodně těšila, Thompsona jako postavu jsem si oblíbila a Šlechtův styl psaní mi sedne. Kniha měla lehce pomalejší začátek. Vlastně byla lehce pomalejší až do poloviny. Ale líbilo se mi, jak autor rozehrál příběh, trpělivě vykresloval pozadí i postavy, představoval nové hřiště. I když jsem se trochu bála toho, co fráze -"přízrak vysávající pannám krev" může znamenat, zažrala jsem se do toho. Jak jinak. První polovina knížky byla spíše promyšleným vedením děje, měla napnout čtenáře. Postavy v knize běhali sem tam a snažily se pochopit, co se vlastně děje. Pak se to rozběhlo. Rozběhlo? Ke konci to šlo šílenou rychlostí. Náhle bylo akce tolik, že jste pomalu ani nestíhali.
A přesto mě nejvíce potěšilo spíše to, že jsme se dozvěděli i něco nového o elfech.
"Taťka říká: když ti někdo nabízí něco zadarmo, tak utíkej jako o život," – Čolek (str. 73)
Kniha je napsaná vtipně, líbí se mi styl Šlechtova psaní, a jelikož miluju ironii a sarkasmus, a ty v knize opravdu nechybí, sedlo mi to a příběh se četl dobře. Šlechta má smysl pro jízlivost a vtipné scény taky nechybí, má svůj styl psaní, při kterém polovina knihy rozebírá věci, které by jiný pisálek přeskočil. Oblečení. Praní oblečení. Oblékání. Do toho ještě přidává náznaky zápletky. Hádky postav. Některé knihy by to zabilo. Ale když do toho všeho zasadíte labilního elfího dědečka a mstivého vypočítavého parchanta, půlelfa, dostanete něco jedinečného.
Málem bych zapomněla! Proč sakra autor nechává ženské ve své knize běhat polonahé? Copak jim není zima?
Co se týče charakterů, ty jsou nejlepší částí knihy. Autor s nimi umí skvěle pracovat, umí je vykreslit a dokáže jim vdechnout život. Nesnášela jsem infanta Wolferina, našeho vlajkového záporáka (a taky unikátního idiota). Bavila se s Skjúwinkem, labiním elfským dědečkem. Je bezkonkurenční postavou. A Arietta. Ta půlelfka musí být ve skutečnosti dost děsivá, i když je popsána jako pitomá husa s chutí k sexu rovné dvaceti osmi lidí.
Strašně se mi líbila postava Thompsona. Překvapivě. Je to parchant, ale ve své podstatě dobrý půlelf. Jeho vztah k Richardě, jeho partnerce, je tak... hluboký? Něžný? Thompson je rozporuplný půlelf, stále v pohybu. Někdy je skoro těžké uvěřit, jakou má minulost, zdá se veselý, bezstarostný, milý. Pak někoho podvede nebo rovnou zabije. Myslím, že přebíráním jeho osobnosti bych mohla strávit docela dlouho.
Thompson se široce usmál. "Takhle jsem to učil Čolka a teď to naučím i tebe, Hiwi. Celý svět se dělí na dvě skupiny lidí. Lidí, elfů, půlelfů, skřetů, to je jedno, víš, jak to myslím. Na jedné straně jsou cizí a na druhé vlastní. Cizím můžeš lhát, můžeš jim ubližovat a v krajním případě je můžeš i zabíjet. K vlastním si to nesmíš dovolit. Chápeš? To by pak už nebyli vlastní. Přestali by být tvojí rodinou... Beru tě jako součást rodiny, Hiwi. Můžu pro tebe bojovat a krvácet, ale muckat se s tebou nebudu." - Thompson (str. 132)
Tahle kniha se až příliš často prezentuje jako ironická fraška proto, abych to s čistým svědomím nazvala vážným příběhem. A přitom to tam je. Temná atmosféra, náznaky, špinavá podstata... Minulost Thompsona? Vždyť mu vyvraždili málem celou rodinu. Richardiny jizvy? Obchody s otrokyněmi? Šlechta nemá problémy s tím ukázat, jak krutí lidé umí být.
Nevím, co mi na knize přijde tak poutavé. Ten kontrast veselí, někdy až přemrštěného, s děsivými událostmi? Kontrast samotných postav, Thompsona, který chrání svou rodinu, k infantu Wolferinovi, který je takový naivní mladíček a v podstatě rozmazlený idiot? Asi oboje. Celkově se mi kniha líbila, když se příběh rozběhl, četlo se to hodně dobře. Šlechta měl dobrý děj, skvěle vykreslené postavy, má dobrý styl psaní. Vadily mi dvě věci - zdlouhavý začátek a občasná ne lehkomyslnost, ale nedostatečná vážnost, s kterými Thompson některé věci bral.
Osobně si myslím, že mu, co se Thompsona týče, více přistanou povídky, jednoduše jsem si ty krátké úderné příběhy zamilovala. Ale i jeho román má dost do sebe. Jde jen o to, co zrovna hledáte.
Likario je příjemná kniha k pobavení, dobrodružství v neznámém světě. Pokud toužíte po nějakém podobném, určitě neváhejte po knize sáhnout. ;)
Skjúwink rozepnul Tesákův obojek, s obřadným gestem ho zahodil. "Jsi volný, bratříčku!" zakrákoral. "Běž! Utíkej do těch zelených lesů! Miluj a zabíjej! Jsi svobodný!" str. 58
Hodnocení: 3,5/5
**
Ráda bych poděkovala nakladatelství Brokilon za poskytnutí RC.