Hlas boží - Trudi Canavan

21. září 2011 | 19.52 |
› 

Trudi Canavan žije v malém domečku u lesa, na úbočí hory na předměstí Melbourne v Ferntree Gully. Příběhy o věcech, které neexistují, si vymýšlela celý svůj život a překvapilo ji, když za svůj první vydaný příběh získala v roce 1999 cenu Aurealis za nejlepší fantasy povídku. Pracuje jako ilustrátorka a výtvarnice na volné noze a také jako výtvarnice a umělecká ředitelka v Aurealis, časopise, který se věnuje australské fantasy a science-fiction. Na kontě má trilogii Společenství čarodějů (Společenství čarodějů, NovickaNejvyšší lord) a trilogii Věk pěti (Bílá kněžka, Poslední z divokých, Hlas boží).

Hlas boží
Věk pěti

Hlas boží

Originální název: Voice of the Gods
Vydavatelství: Zoner Press
Překlad: Jana Tučníková
Rozměry: 105x175
Datum vydání: 2011
Počet stran: 608
Typ vazby: brožovaná

V minulém díle:

Auraya se vzdala své funkce Bílé, zástupkyně bohů na zemi, i když svou pozici milovala. Bylo to důsledkem mnoha faktorů, pro veřejnost je však známá jen verze, v níž se chce starat o své milované Sije. Sijové jsou druh lidí, které bohyně Huan změnila tak, aby mohli létat. Žijí ve své hornaté divoké zemi, do poslední doby obydlené jen jimi. Auraya však i přes svou lásku k bohům náhle váhá a od jistého incidentu - rozkazu zabít Mirara, muže, který býval Leiardem, mužem, kterého v podstatě milovala - vidí v chování svých bohů čím dál více chyb a omylů. Bylo to zatím jedinkrát, kdy je neposlechla. Přesto jim stále věrně slouží a dokonce podporuje rozvoj hospicu - místa, kde kněží i Splétači pracují společně a proto vyléčí více lidí.
Z Leiarda se vyklubal Mirar. Nebyly to jeho spojené vzpomínky - vzpomínky, které si jako Splétač vyměnil s jinými lidmi jeho učení - ale jeho opravdové vzpomínky. A díky situaci, ve které se ocitl - v přímém ohrožení z blízkosti Bílých - se jeho pravá osobnost čím dál více projevovala.

 Mirar je jedním z největších nepřátel circliánského náboženství a v minulosti už měl zemřít - "zabil" jej Bílý Juran. Proto nakonec Leiard, který s Mirarem o "své" tělo stále bojuje, dojde k rozhodnutí, že musí Aurayu, Bílou, opustit a přenechává vedení těla Mirarovi. Ten pak nevědomky udělá čin, který Auraye hluboce ublíží a ona se od něj odvrátí.
Pentadriáni se vzpamatovávají z porážky a čile už intrikují dobytí severní Ithanie. Volí si nový První hlas boží, jelikož Auraya minulý První hlas zabila ve válce, a ten nastupuje na své místo sebevědomě a sebejistě. Na obzoru je možná i nová válka. Princezna Imi z vodního lidu způsobí, že se vodní lid připojí k pentadriánům. Sijové se naučili bojovat. Bohové circliánům naznačují, že snad pentadriáni nemají být tolerováni. Stejně u pentadriánů. Vše se komplikuje.
 

Anotace:

Poslední díl napínavé fantasy trilogie Věk pěti z pera slavné australské spisovatelky Trudi Canavan.

Auraya se dobrovolně vzdala svého postu Bílé a nyní působí jako ochránkyně a léčitelka u Sijů, létajících lidí. Jednoho dne se potká s tajemnou ženou, která tvrdí, že zná Mirara. Žena jí učiní podivnou nabídku a Auraya nedokáže odmítnout. Musí být ale velmi opatrná a neriskovat svým počínáním hněv bohů, jenž by pro ni mohl být smrtící.

Pentadriáni se stále nemohou smířit se svou porážkou a začínají znovu intrikovat. Plánují, jak by mohli circliány porazit jinak než v přímém souboji, a schyluje se k novému válečnému konfliktu. Poslední nadějí na udržení již tak dost chatrného míru jsou divocí. Vydávají se na výpravu za odhalením dávno zapomenutých tajemství, která by mohla změnit celý svět...

Dechberoucí příběh o Auraye, splétačích, bozích a všudypřítomné magii vrcholí v závěrečné knize Hlas boží. Trudi Canavan potvrzuje svou suverenitu a um coby fantasy spisovatelka a před čtenářem rozprostírá podmanivý magický svět plný zvratů, dobrodružství, ale také lásky a emocí. Vše graduje překvapivým rozuzlením, které leckomu může vyrazit dech.

Voice of the gods

goodreads.com

První věta knihy: Muž, který se vpotácel do hospicu, byl celý od krve.

Hlas boží, šest set stran vedoucí k závěru celé Trilogie Věku pěti. Hodně jsem se na knihu těšila, možná jsem od ní očekávala až příliš. Přečetla jsem jí za cca: 12 hodin. A obálka Hlasu božího se mi líbila nejvíce z celé trilogie, dokonce i více, než (anglický) originál. :))

Jak jsem řekla, příliš jsem od knihy očekávala a tak mě musela nevyhnutelně zklamat. Přesto k tomu nemám žádné racionální důvody - Canavan píše pořád stejně dobře. Dobře propracované postavy, stále si udržujeme celkem dobrý přehled o kulturách a zvycích různých národů, nalézáme překvapivé zvraty a opravdu nečekané situace. Bohužel se nezměnila ani lehká předvídavost příběhu.

Autorka pro nás v třetí knize připravila pestrou skupinu postav, jejichž osudy sledujeme. Splétání různých osudů v uvěřitelné niti příběhu je složité, příběh tak dostává bohatou základnu a různorodost. Samozřejmě jsou pro některé jisté postavy a jejich příběh zajímavější, než ostatní, přesto mám pocit, že si toho Canavan vzala až moc. Pro někoho těch hlavních postav opravdu může být příliš, v případě, kdy nedočkavě sledujeme osud nějakého určitého hrdiny to může vadit. Pro příklad se Canavan vydařila dějová linie Aurayina příběhu a střídání pohledů mě napínalo, což je dobře, ale avšak i zchlazovalo mé nadšení, což zase tak fajn není.

Když se podívám na celou trilogii a pokusím se porovnat vývoj postav, jednoznačně nejvíce se změnila Auraya. Její názory, vztah k lidem i okolí, její činy, které z toho vychází... Osobně jsem tentokrát nejraději četla části s Aurayou, dokonce ještě raději, než s mým oblíbencem Mirarem. :))
Co mi vadilo, byla menší změna "k špatnému" Aurayi. Autorka toho na ní ke konci nakládala příliš - objevily se náznaky toho, co u hlavních postav nesnáším. Jsou až příliš výjmečné, mají tuto schopnost, i tamtu, časem se naučí i tohle... Někdy mi to nevadí, prostě to k postavě patří a já se s tím dokážu srovnat. Jenže Aurayu jsem si oblíbila právě kvůli tomu, jak skromná byla. A vlastně i je, ale teď to je spíše z nevědomosti než účelně. Autorka toho na Aurayu nakládala opravdu hodně, myslela jsem to i jinak než upozorněním na její schopnosti. Auraya se v ději dostane do situace, kdy toho bude muset dost snést a autorka jí poté ani nedá oddech na vzpamatování a už jí žene do další nepříjemné situace. Ano, někdy se prostě vše pokazí najednou. Ale Auraya to vzala obdivuhodně dobře, což mi trochu nesedí. Canavan si s tím mohla trochu více pohrát. Uměla by to.

Voice-of-the-Gods

goodreads.com

Abych se posunula dále, Emerahl, Divoká nesmrtelná čarodějka někdy známá jako Baba, v knize naopak získá zajímavý úkol. Nebudu prozrazovat jaký, ale k příběhu se mi to skoro nehodilo a právě to děj oživilo. Emerahl je ten typ postavy, který si zamilujete a bavíte se s ní, nebo ji nenávidíte. Myslím, že většina si vybere tu první možnost. Sarkastická, inteligentní a bez iluzí. Kdo by odolal?

Neodpustila bych si, kdybych se o Mirarovi alespoň letmo nezmínila. Měla jsem jej ráda kvůli jeho ležérnosti a seběvědomí, celkově mi sedí více Mirar než Leiard (jeho vymyšlená osobnost, která je přesným opakem jeho). Mirar jako zakladatel Splétačů snů, lidí s nepřekonatelnými léčitelskými schopnostmi a schopnosti navštěvovat a měnit sny jiných osob, byl pro mě takovým tahačem příběhu. Jelikož, jak se v knize mnohokrát zmíní, má neuvěřitelný talent na přitahování problémů. Ale on je bral s nadhledem a dokázal si poradit - i když z toho pak někdy vyšel jako bezcitný parchant. Proto je mi líto, jak se postupem děje, nejvíce ke konci, změnil. Není to nijak drastická změna, ale připadá mi to, jako by mu někdo "zastřihl křídla".

Jak už jsem zmínila u Emerahl, autorka se pustila i na neznámé území. Dá se to vysvětlit tím, že si je snad sama sebou, svými postavami a světem jistější? Každopádně byla konečně vyřešena otázka, která mi vrtala hlavou - jak si Divocí chrání myšlenky. Nemůžu říct, že by mě ten způsob nadchl, byl velmi prostý, ale logický a uvěřitelný. A někdy je tato varianta mnohem lepší, než konspirační teorie, nad kterými pak prostě jen zůstane rozum stát.

Jak jsem zmínila na začátku - možná jsem po Trilogii o černém mágovi čekala kvalitnější konec? Ke konci Hlasu božího děj strašně ubíhal a já se stále nemůžu zbavit dojmu, že to Canavan chtěla mít z krku. Nebo ji možná jen tlačil čas. Někom se ale možná kniha bude líbit právě pro ten rychlý spád. Ani já si nelibuju v rozvláčných příbězích a tuctech odbočkách z hlavního děje (což jsem u Canavan paradoxe k předchozímu tvrzení občas našla), ale běh na rychlou trať k vyvrcholení zápletky se mi opravdu zdál uspěchaný a je škoda, že to autorka více nepromyslela. Ano, je tam opravdu hodně šokujících odhalení a konec příběhu je vlastně jedna z nejlepších scén knih, přesto to mohlo být lepší. Dle předchozích knih určitě.

Zvláštní recenze. Na to, jak se mi kniha v podstatě líbila jsem vykreslila až moc negativ. Ale možná jsem jen rozlítostněná proto, že příběh už končí. I když je pravdou, že dost otázek se v knize objevilo až ke konci a zůstaly zcela otevřené. To navádí k pocitu, že si snad autorka nechala zadní vrátka? Když pominu, že mě opravdu hodně zajímá, jak si dále budou žít Divocí, jsou tu i jiná nová témata, která bych ráda prozkoumala.
Kniha se mi líbila, přestože je slabší než první dva díly, stále je dost vysoko v  mém žebříčku. Je to epická fantasy jak má být, jen ta válka tam zase není. Vyvažují to ale jiné stránky knihy, například autorčino poutavé vyprávění, kvůli kterému se od knihy skoro nemůžete odtrhnout. Zmíním snad už jen, že v knize bylo pár zanedbatelných překlepů, přesto určitě doporučuji přečíst. Pokud jste se dostali až sem a neodradilo vás téma (skoro) náboženské otázky, musíte si trilogii zamilovat. :)

Voice of the Gods

goodreads.com

Hodnocení: 3,5/5

**

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Zoner Press za poskytnutí RC výtisku.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.11 (9x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře