Vím, že je to strašně krátké, ale na více jsem neměla čas. (VST má tak dlouhé kapitoly jen proto, že jsem je napsala předem...). Snad se kapitola bude líbit, nic moc se tu neděje, ale je to součást povídky, tak ať se líbí... m.

1 789. noc p.r.

Strašně mě mrzí, že jsem tuto povídku otevřela dříve, než jsem dopsala předešlé povídky, jelikož je toto úžasný námět, na který ale bohužel nemám čas... :// ale když už, tak budu přidávat co nejčastěji budu moct... :)) Celá povídka se teď bude odvíjet spíše z pohledu Annemeye, která se ohlíží dozadu, ke svým vzpomínkám. Ráda bych to psala vše v přítomnosti, ale bohužel se na to ještě necítím. Nejdříve se musím s tou poslavou trošku sžit. m.

893. den p.r

První kapitola, je trošku drsná, chtěla jsem popsat, jaké trauma si musela dvojičata prožít už v dětství, myslím, že do takového extrému už popisovat v žádné další kapitole nebudu. Snad. Kapitola je nesena v smutném, možná trochu depresivním tónu, ale to bylo účelem. Doufám, že vás to neodradí a přečtete si to. Tak ať se líbí... m.

884. den p.r. (po Rozdělení)

Moc se omlouvám, že to tak trvalo, ale nějak jsem dokáuzala zašantročit USB s touto povídkou a pak jsem ho týden nemohla najít... ale už ho mám a doufám, že budu přidávat pravidelněji... Prolog je možná až moc krátký, ale myslím, že tak, jak je, je "dokonalý". :)) m.

Rozhraní 199. a 200. dne p.r.

Můj blog pomalu ale jistě upadá. Napadlo mě, že nová povídka by ho mohla oživit!! :)) Úvod je možná trochu nudný, je to vykreslení situace ve Ferylle, takže od této kapitoly zas tolik nečekejte... :))Tak se začtěte! m.

..... 

Už se neví, kdo to způsobil. Snad Čína, možná Rusko či Amerika. A možná to byl společný