Nu, ehm, myslím, že nadpis říká vše. Přijde ještě Epilog a tímto Povídku Ve stínu Temnoty uzavírám. Plánovala jsem konec na osvobození Sirochi a to se stalo... jen jsem neplánovala, že se Meye tak brzy dozví, že Erik je Vznešený. Co už, budu to muset vzít na vědomí. Je mi jastné, že je hloupost tuto povídku úplně uzavírat, proto někdy koncem května otevřu povídku s názvem Ve snové pavučině. Bude to třetí část povídky o Meye, bude to etapa života po pádu Pražské Základny a bude zhruba do doby... ale nespoilerujme, ano? Počkejte si a uvidíte, co se v ní bude dít.. :D

Bezmoc

Šíleně potřeštěné zapomínání a střeštěně šílené vzpomínání 3/3

Psáno ve spěchu (pokuste se představit, že slovíčko: pravopisná chyba neexistuje a s tím mizí i maličkost, která se k významu toho slovního spojení vážě... prosím!), napůl v delíriu (tudíž šokující nebo nějak jinak čudné pasáže možná nebudou dávat smysl - nejlépší ignorovat) a bezpochybně v prachbídnem stavu (ale kupodivu by kapitola při rekapitulaci nevyvázla s nejhorším hodnocením). No... po dlouhé době jsem se rozepsala a ať se to zdá podivné, je tato kapitola jen polovinou toho, co jsem dnes chtěla napsat. Abych vás nezmátla... možná i více než polovina kapitoly se odehrává v jiné časové linii - zapomenuté vzpomínce, takže se v tom pokuste neztratit... !  vaše iri

Šíleně potřeštěné zapomínání a střeštěně šílené vzpomínání 2/3