Jedině já můžu mít tak velkou smůlu...

Měla jsem obrovské nutkání sednout si na zadek a proplesknout se zleva zprava. Možná bych se vzbudila... vlastně na to stačí se jen štípnout...

Jemně jsem zatřásla hlavou, abych tyto nežádoucí myšlenky vyhnala z hlavy... teď jsem se měla, vlastně musela soustředit jen na jednu věc... a to na boj. Jen... neznám

Ty jsi se nepřipomněla!! Tak ti to píšu k této kapitolce: Věnováno Zulíkovi (doufám, že jsem to napsala dobře, skloňování mi v přezdívkách moc nejde!! :))

Emoce jsou až strašlivě mocné

K této kapitole budou obrázky (což je u mě nezvyklé... i když vlastně zas tak moc ne... :D) tak si to užije... :)) m.

Profese a odhalení

V černé, dřevěné, krásně vyřezávané krabičce na černém sametu leželo sedm stříbrných prstenů. Byly stříbrné, ale díky 13ti dennímu vystavování měsíci získaly podivný nádech. Do černa. Ve velké