eipois: Neomlouvej se, jen znáš to - "jak na potvoru". Člověk o tom zkouškovým chce prokrastinovat a ono just to nejde
Děkuju za dílek, dneska se hodil, btw docela dlouhý, pochvala
Překvapilo mě, co jsi to vykoumla s těma vlkama... možná až překoumla, vždycky pak další dva díly dumám, co se vlastně stalo (naposled když vyhodili tu naši hlavní hrdinku) a ještě víc se mi líbí, že to zpátky propojuješ s tou upíří částí...to jsi takhle plánovala?
Zajímavé to je, jsem zvědaváá
isabella*: Páni..tahle kapitola se ti opravdu povedla! Sašina "vzpoura" i Viktorova posedlost řekněme byla působivá..ačkoliv bych nejradši viděla Prise s Viktorem..tohle bylo příjemné zpestření a iá se čím dál víc nemůžu dočkat rozuzlení,protože jsem zvědavá čím nás opět překvapíš a uchvátíš
kia: Ta Alex wau.. ako sa vzoprela, bolo to riadne posobive
Myslim, ze by nebol zly aj extra pribeh o Alex.. ale to by sa ti asi nechcelo, vsak?
No som kazdopadne zvedava ako to dopadne.. kto s kym, kde a kedy
moira: eipois: Překazila jsem ti prokrastinování ve zkouškovým? No, teď už se zas tak špatně necítím.
Říkala jsem si: "Když už si musely (mám takový pocit, že se Entitou mučí jen něžné pohlaví.
) tak počkat, kapitolka by měla být delší. Jop, asi jo."
Původně byla ještě o půl A4 delší, ale řekla jsem si, že něco raději nechám na příště. Kdo ví, jestli se zítra můj Múzák uráčí dostavit.
(btw - kapitola by měla být v pátek, a pokud to v pátek nestihnu, počítejte s tím až ve středu další týden. Odešel mi počítač a musím si vystačit s knihovnou. T_T")
Popravdě? Většinou píšu stylem: "Tak co se asi stalo dále?" což de facto znamená: "Co se stane zjistím až v okamžiku, kdy to napíšu." Ale měla já jsem v noci sen (a ne, o Vodníkovi ne.
), ve kterém mě napadlo, jak povídku zakončit. Takže pomalu přizpůsobuju všechno tvárný mým potřebám a chystám píseček na finiš. (Já se tímhle oháním nějak často, jak tak koukám.
) Takže, dalo by se říct, že jop, plánovala jsem to - asi od zveřejnění kapitoly sedmnáct.
isabella: Snažím se psát jak nejlépe umím, ale když jsem si to po sobě teď četla, koukala jsem jako vyoraná myš, kolik překlepů, ale i logických bot tam bylo. o.O Jsem zrovinka bez počítače, takže vůbec netuším, kdy se dostanu k tomu to opravit - pokud mám v pátek stihnout přidat další díl. Hm.
Jen zpestření? A na rozuzlení jsem zvědavá i já sama.
kia: Myslela jsem, že vy lidičkové Alex nemáte rádi. Ráda bych vám viděla do hlavy, abych věděla, koho si raději nemám dovolit zabít.
(Vtipkuju.)
(Možná. )
Možná se k Alex vrátím, ale momentálně vážně ne - už jen proto, že absolutně netuším, o čem bych psala. Možná by se Alex nějak zbavila Yoricka... problém je, že ještě netuším, jestli Yorick nebo Saša vůbec konec povídky přežijí.
(Vím, můj humor nikdo nechápe.)
Navíc plánuju po Entitě jinou povídku, tentokrát dokonce contemporary. Uvidím. x))
veronixika*: Řekněme to takhle... dílek úžasný. A tentokrát i posloužil k dobré věci, ač nevím, jak je to možné (pravda, já většinou nevím jak je to možné - mívám opačné reakce, než by dle mé logiky bylo zřejmé), ale fakt mě to... uklidnilo? Nevím, hádala jsem se s mamkou, byla zničená... ale nevím, asi potřebuji příběhy o daleko horších případech, abych se mohla uvolnit a konečně se zbavit toho mučivého pocitu (nebo to vážně bude tím, že jsem své Tygří oko blokovala tím kovem a zrovna jsem si to uvědomila).
V každém případě... děkuji. Tentokrát mi opravdu tvá povídka pomohla a ty by sis mohla blahopřát. To se nestává každý den, aby si na tvých povídkách človíček vyléčil dušičku, že ne?
moira: To opravdu ne. Jsem ráda, že ti moje povídka pomáhá, je to neuvěřitelný pocit. Skvělý. Sama vím, jak je to někdy těžké, když máš chuť jenom řvát, propadáš se dolů a dolů a nevíš, kde je nahoře.
Doufám, že už je to v pohodě. A děkuji za krásný komentář. x))