moira: To opravdu ne. Jsem ráda, že ti moje povídka pomáhá, je to neuvěřitelný pocit. Skvělý. Sama vím, jak je to někdy těžké, když máš chuť jenom řvát, propadáš se dolů a dolů a nevíš, kde je nahoře.
Doufám, že už je to v pohodě. A děkuji za krásný komentář. x))