Moira | mouropisy a ztracené bludné

Jeho paní je povídka, kterou jsem poslala do soutěže, kterou pořádalo CooBoo. Byla to soutěž na téma "Divergentní". CooBoo mám v hlavě zafixované jako nakladatelství zaměřující se na YA a zaláskovanosti. Ne zrovna můj šálek čaje.
Ale.
V šuplíku mi už delší dobu seděl jeden nápad na povídku... obyčejně bych ten nápad nijak nerozvíjela. Mám takových desítky, opravdu. Jedna z těch poznámek, které mě občas napadnou, když čtu knihu, která skončí špatně, což se mi líbí, ale iracionálně bych si přála opak. Proto FF. Nebo povídky. Whatever.
Myslím, že tohle se k CooBoo hodilo více, než co obvykle píšu. A i když jsem nevyhrála, stejně jsem se do té povídky svým způsobem zamilovala. Bavilo mě ji psát, i když vejít se do limitu bylo na zbláznění. Líbí se mi postavy, i když mají tak málo prostoru. Není to tak, eh, rozepsané, jak bych si přála, musela jsem to často osekávat, musela jsem vysekat celé odstavce psaní, popravdě, abych se do limitu vešla, ale nakonec se mi to stejně tak nějak líbí. Možná přeci jen jsem romantická duše. :D
Užijte se to.
Pro Eipos. Tak nějak to se mnou furt táhne. m.

*

Jeho paní