Mistr stínu - Jon Sprunk

Jon Sprunk je americký autor fantasy, narodil se a vyrůstal v Pensylvánii. Je nejstarší ze čtyř sourozenců, navštěvoval Lock Haven University a vystudoval angičtinu. Pro svůj první fantasy román Sprunk nedokázal najít ochotného vydavatele a tak knihy opustil. Prošel si dvěma nepodařenými manžestvími a vytřídal velký počet zaměstnání. Po letech se však Sprunk vrátil zpět ke psaní a díky šťastné náhodě roku 2004 navštívil každoroční shromáždění Pennwriterů (organizace podporující aspirující spisovatele). Poté začal na svém psaní pracovat a vznikla trilogie Stín. Mistr stínu je závěrečný díl trilogie Stínu (Syn stínu, Vábení stínu, Mistr stínu).

Mistr stínu
Stín 3

Originální název: Shadow's Master Nakladatelství: Fantom print Překladatel: Kateřina Niklová  Žánr: fantasy Počet stran: 240 Vazba: brožovaná Rozměry: 145x205 Autor obálky: Michael Komarck ISBN: 978-80-7398-232-4 Rok vydání: 2013

Anotace:

Severské pustiny... Země smrti a stínů, kde přežijí jen nejsilnější. Právě tam se musí Caim vydat, aby odhalil tajemství, které leží v srdci jeho života.

S sebou má jen své nože a společníky, přesto se po hlavě vrhá do světa věčné noci, kde slunce nikdy nevychází a všichni stojí proti němu. Caim pohřbil otcův meč a nalezl jistý mír, daleko na severu však číhá nezměrná moc. Aby uspěl, bude muset víc než jen přežít. Bude se muset postavit mistrovi Stínu.

**

Mistr stínu je hezké zakončením trilogie Stín. Autor nás zavedl do nového světa, překvapil originálními nápady, uměl poutavě vést děj a ke všemu nebyla ani jedna kniha příliš dlouhá, takže jsme dostali příjemnou zábavu, která nezabrala tolik času ani soustředění.

Caim, naše havní postava bývalého zabijáka, tvrdohlavě putuje dál na sever, nedá se zastavit ničím, chce najít tajemství své minulost a možná se setkat i s matkou. Jenže co ho to nakonec může stát? Josefína se snaží udržet svou říši celou, snaží se pomáhat svým poddaným. Ale je to těžší a těžší. Neskončí to nakonec vše válkou? Setkáváme se i s tajemným Balámem, mužem Stínu. Věrným vojákem Mistra. Co vlastně chce?

Na dvou předchozích dílech jsem měla ráda styl psaní. Sprunk psát uměl, lehce vedl děj a přestože možná zanedbával jiné části knihy, četlo se mi zatraceně dobře. Nemůžu říct, že by se mi Mistr stínu četl špatně. Jen mi tento díl přišel lehce chaotičtější a takový nemastný neslaný. Místy jsem se zasmála, ale už mě to nechytilo tak, jak poprvé. A ke stylu psaní... nejsem si jistá, jestli jsem to v předchozích dílech přehlédla, ale zdálo se mi, že se v tomto docela dost nadávalo. Jistě mohl za to fakt, že Caim cestoval se společníky, kteří ohledy na dámy rozhodně nebrali, ale přesto mi to někdy vadilo. A to si nadávky v knihách užívám.

Na druhou stranu mě tentokrát více oslovily postavy. Zdály se mi živější, propracovanější. Ne všechny, na tomto autor určitě musí ještě zapracovat, přesto jsem se s nimi bavila. Josefína, jedna z hlavních postav, se mi líbila nejvíce. Je to samostatná, silná žena, které do klína spadlo nezáviděníhodné dědictví. A přesto si vybojovává své bitvy více méně sama. Jen se mi nelíbí její přelétavost.

"Jak jsi mě v baru poznal?" – Caim
Egil se usmál. Vpředu mu chyběl jeden z horních zubů. "Popsal mi tě. Nepříliš vysoký, dlouhá jizva na tváři a nejzákeřnější oči, jaké jsem kdy viděl. Odpovídáš popisu." (str. 43)

Caim... Caim je Caim. Už to není nájemný vrah jako v prvním díle. Minulými dvěma knihami prošel vývojem a popravdě jsem z toho lehce rozpačitá. Vývoj je fajn. Ale nejsem si úplně jistá, jestli mi výsledek vyhovuje. Minimálně jsem postrádala Caimův kousavý morbidní humor.
Co beru jako největší plus – autor sice nenavazuje knihami přesně na konce minulých, přesto tu chronologie je. Dějové skoky jsou někdy nervující a občas i šokující, a taky bych ráda věděla, co se stalo s některými postavami, Sprunk to však kompenzuje tím, že představuje postavy nové. Jak jsem psala, třetí díl je na postavy nejlepší. A naše nové postavy mě taky zaujaly nejvíce. Vezměme si třeba tajemného Baláma. Muže Stínu, který, přiznávám se, mi byl skoro sympatičtější než Caim. Možná proto, že se mu na jisté úrovni podobal.

Líbilo se mi, že trilogie končí celkově uzavřeně. Máme tu jisté otázky, ale nic fatálního, autor vysvětlil, co mohl. A jsem za to ráda. Nesnáším otevřené otazníky.

K záporům – co se mi nelíbilo už v minulém díle, jsou narážky na různou mytologii. Autor má na to, aby napsal něco svého. Tohle mu neodpustím. Sám si tím stáhl své dílko dolů a je mi to líto.
Trilogie Stín není tak propracované dílko, je spíše na pobavení, příjemné rozptýlení. To sebou nese i jistou míru jednoduchosti. Absenci větších popisů (z narážek jsme mohli jasně vidět, že autor svět promyšlený má, o to víc mě mrzí, že se na to nezaměřil). A taky hodně naivity. V minulém díle jsem se ještě bavila, ale tentokrát... nechytilo mě to.
A nakonec děj. Mistr stínu se mi nezdá ani ne tak překotný, jako necelistvý. Trochu chaotický. Jistě, děj dává smysl a je na konci více méně uzavřený, přesto mi na něm něco nesedělo.

Caim viděl umírat už spoustu lidí. Nejen své cíle a soupeře, ale i přátele. Matyáše, Duba, Lianu, Hagana, Caedmana. (...) Svět nebyl fér. Kdyby byl, Caim by už dávno zemřel, a oni by stále žili. (str. 116)

Když opomenu zápory, stejně je to milá trilogie. Stín sebou přinesl zase trochu jiný pohled na známé téma a mě to jednoduše bavilo. Není to nijak těžké dílko, má své chyby, ale museli byste být zatraceně nároční čtenáři, abyste se nechytili na čtivý styl vyprávění. Mistr stínu sice výrazně nepřekvapil, ale ve výsledku ani nezklamal a pěkně uzavřel rozběhnutý příběh. Pokud chcete něco jednoduššího a milého, určitě se na knihu koukněte.

Hodnocení: 3,5/5*

**

Ráda bych poděkovala nakladatelství Fantom print za poskytnutí RC.