Syn stínu - Jon Sprunk

Jon Sprunk je americký autor fantasy, narodil se a vyrůstal v Pensylvánii. Je nejstarší ze čtyř sourozenců, navštěvoval Lock Haven University a vystudoval angičtinu. Pro svůj první fantasy román Sprunk nedokázal najít ochotného vydavatele a tak knihy opustil. Prošel si dvěma nepodařenými manžestvími a vytřídal velký počet zaměstnání. Po letech se však Sprunk vrátil zpět ke psaní a díky šťastné náhodě roku 2004 navštívil každoroční shromáždění Pennwriterů (organizace podporující aspirující spisovatele). Poté začal na svém psaní pracovat a vznikla trilogie Stín. Syn stínu je první díl trilogie Stínu (Syn stínu, Vábení stínu, Mistr stínu).

Syn stínu
Stín 1

Originální název: Shadow's Son Nakladatelství: Fantom print Překladatel: Kateřina Niklová  Žánr: fantasy Počet stran: 256 Vazba: brožovaná Rozměry: 145x205 Autor obálky: Michael Komarck ISBN: 978-80-7398-214-0

Anotace:

V posvátném městě Otir se dá v každé uličce najít nějaká zrada nebo zvrhlost, což z něj dělá dokonalé místo pro nájemného vraha na volné noze, který k nikomu necítí věrnost a má jen velmi málo skrupulí.
Caim se živí ostřím nože, když mu ale nevyjde rutinní práce, znenadání se ocitne přímo uprostřed zákeřných intrik. Nezbývá mu, než se postavit zkorumpovaným strážcům zákona, zabijáckým rivalům a čárám z Druhé strany, a jeho jedinými spojenci přitom jsou Josefína, bohatá dcerka jeho poslední oběti, a Kit, kterou nikdo kromě něj nevidí, protože je strážný duch.

V boji o život věří Caim jen svým nožům a instinktům, ty mu ale nebudou stačit, když se v touze po spravedlnosti dostane z nebezpečných otirských uliček do přepychových sídel mocných. Aby odhalil spiknutí v srdci impéria, bude se muset se ujmout svého dědictví jako syn Stínu... 

**

Možná si to čtyři hvězdičky nezaslouží, přesto...
Syn stínu se četl zatraceně dobře. Ta kniha mě do sebe vtáhla a já se přistihla, že nevnímám okolí. Kniha nebyla příliš složitá, zápletka taky nebyla ďábelsky promyšlená, přesto... něco na autorově stylu psaní způsobilo, že jsem nemohla přestat číst a prostě se jen bavila.

Velké hříchy jsou snadno zapomenuty. V osamělých hodinách vás užírají jen ty malé. - Caim (str. 27)

Syn stínu nás zavede do města, ve kterém to vře. V ulicích jsou nepokoje, připravuje se vzpoura a nájemní vrazi mají více práce, než obvykle. Pro ně je to samozřejmě dobře. Dobře je to i pro Caima, našeho hlavního hrdinu, který si tak hodně vydělá. Caim žije sám pro sebe, pracuje, je vzhledem k okolnostem spokojený.
Jenže potom dostane zakázku, která ho stáhne hluboko do sraček města a ten cynický, klidný Caim, profesionální a hlavně praktický vrah, se přistihne, že dělá něco, co by ho mohlo stát krk. Hloupého. A neodradí ho od toho ani nadávky jeho jediné skutečné přítelkyně Kit, která je sice trochu nehmotná, přesto má stejně ostrý jazyk, jako jakákoliv jiná ženská, které záleží na jejích přátelích.

Postava Caima se mi líbila, byl to takový dobrák, kliďas, který nepanikařil. Sympatická postava, dobře napsaná. Hodně se mi líbilo postupné odhalování Caimanovy minulosti a jeho poznávání "sebe sama", protože ani on sám si nebyl jistý, kdo vlastně je. Nejvíce se mi ale Caim líbil proto, že měl sice dobře popsané své přednosti, ale i své slabost, měl své hranice, které ho dělaly tak nějak reálnějšího. Nebyl to jen hloupý rváč, ale občas propadl i filozofickým myšlenkám, což mě bavilo.
Josi, druhá hlavní hrdinka, byla trubka. Nebyla tak úplně dobře vykreslená, měla pár chybek, na druhou stranu ale autor zachytil její charakter věrohodněji, než bych čekala, a postupem příběhu se vyvíjela. Taky měla proč, aby přežila, změnit se musela.

Jak jsem psala, kniha se neuvěřitelně skvěle četla. Ponořila jsem se do příběhu a pak si překvapeně uvědomila, že už je konec a já chci pokračování. Styl psaní autora je chytlavý, dokázal napsat věrohodnou atmosféru, která mi za očima doopravdy vykreslila špinavé uličky a celkově tu dobu středověké Evropy.
A co mě potěšilo, byly i střípky úvah, takové nesmrtelné myšlenky, kterými se autor blýskl a které nutily k zamyšlení. Jak už jsem zmínila, dějová linie sice není ďábelsky zamotaná, přesto autor vede poutavý příběh, který zaujme.

"Když tě pošle zabíjet lord nebo král, je to něco vznešeného. Když to uděláš sama, je to vražda. Vysvětli mi to." - Caim (str. 149)

K chybám - trochu mě mátlo, že pohled Caima a Josi na sebe úplně nenavazoval, autor se většinou vracel do okamžiku, kdy jsme postavu opustili, což ale nutně nebylo negativum. Jedinou opravdovou výtku mám snad jen ke konci. Příběh směřoval právě k jedné závěrečné rvačce, situace začala být lehce přeývavá a skončilo to jeden proti všem, což mě zklamalo. Reálnost Caima, která se mi celou dobu líbila, tak nějak šla do kytek. Bylo to napínavé, měli jsme pořádné boje, ale je mi to trošku líto.

Autor píše hodně realisticky, to je asi největší přednost knihy, má styl vyprávění, který tak nějak vtáhne a nepustí do konce příběhu. Kniha je zábavná, pořád se něco dělo a nakonec... bylo to i docela zamotané. Autor umí pracovat se slovy, dobře zachytil středověkou atmosféru a kniha tak měla ten punc špinavých uliček a chudoby. Příběh sám o sobě se mi dost líbil, postavy taky, byly tam i hrubé obrysy kultury a pozadí, na kterých může autor skvěle stavět. Taková klasická fantasy, hodně dobře vykreslená, kniha dýchající atmosférou. Jsem zvědavá na další díl, protože Syn stínu, co se děje týče, končil uzavřeně, takže netuším, s čím autor může přijít příště. :)

Hodnocení:  4/5

**

Ráda bych poděkovala nakladatelství Fantom print za poskytnutí RC.