Komentáře k článku: Syn stínu - Jon Sprunk
kristie: Mám v plánu si tu knížku přečíst a po tvé recenzi se mi do ní chce zase o kousek více. :) Jsem zvědavá, jak se mi knížka bude líbit. A teď aspoň vím, co zhruba od ní mám čekat. :)
moira: Knížka mě hodně překvapila, příběhům rádoby "vracím se ke kořenům" už moc nevěřím (hodně zklamání), takže jsem k této šla připravená na všechno. Ale je vážně hodně čtivá, taková jednodušší, ale hlavní hrdina je sympaťák, myslím, že by se mohla líbit. x))
david holec: Pěkná recenze. Knihu už jsem sice četl, ale mám na ni podobný názor. Když já prostě miluji, jak mě autor dokáže vtáhnout do toho špinavého města, tajemných uliček a podobně. Už si brousím zuby na druhý díl. :))
moira: taky jsem zvědavá, co si pro dvojku Sprunk vymyslel. Celkově mě dost zajímá, jak to je s těmi stíny...
Popravdě, dost jsem váhala, jestli si tu knížku přečíst, už mi leze na nervy každé "rádoby skvělé fantasy dílko vracející se ke kořenům", ale tahle knížka byla vážně dobře napsaná a sedla mi. Ale zpět, chtěla jsme říct, že jsem se k Synovi stínu dostala vlastně jen díky tobě. :D
david holec: Jo, taky se mi zdá, že oni se teď ke kořenům vracejí úplně všichni, ale 90% z nich nemá páru o tom, jaké ty kořeny vlastně jsou. :D Syn stínu je hezká výjimka.
A opravdu? To mě moc, moc těší! Však ty se taky brzy dozvíš, na co jsem přes Tebe narazil. :D :P
moira: mě občas hodně mrzí, když se dostanu ke starším knihám a nebaví mě tolik proto, že jsem o tom už někde četla. A přitom je tu ta ironie, že ta starší kniha tu byla první, takže je to celý nespravedlivý. :D Na druhou stranu - ty nejlepší knihy můžou být o něčem, o čem se psalo, a stejně baví.
jop, x)). Opravdu? Tak to jsem zvědavá. :D