Komentáře k článku: Valentýnská povídka (Oslavujem!!! :D)
lenadonan: Gratulujem, Moira :) Naskákala na mňa husia koža, keď som to čítala!
ronnie: Ah, ty asi neoslavuješ Valentína, čo? Keby som si toto prečítala práve na ten sviatok - depka jak hrom! Nemám síce rada Valentín, ale toto by ma asi podráždilo. Nevravím, že to nie je pekné, ale na Valentína? Drama, drama, drama... Keď napíšeš niečo sladké a romantické, ako prvú konaktuj mňa! To si teda rada pozriem, ak sa niečo také stane. :D
Ale aj tak gratulujem za prvé miesto! ;)
wínqa: tohle že má být valentýnský?! wtf? :D to je spíš..ehm... newím..smutný...ne? :D no každopádně congrats :D ^^
chuckyna: Gratuluju k výhře!! :)
Ta povídka se mi moc líbí, zajímalo by mě, kam na ty nápady pořád chodíš, je to super.
mal: gratuluju, gratuluju, gratuluju!!!! :) (to místo těch tří dní slavení ;) ale být porotce, tak ti vytřepu kožich! :D sice valentýn nemám ráda (když mám někoho ráda, tak mu to jaksi dávám najevo i jiné dny v roce a pokud možno bez růžových srdíček a peříček) ale toto? :D člověk čeká něco jemného, milého a ty vyrukuješ s tímhle smutným textem :) ale dobře napsaným, četlo se to skvěle. jen si říkám, jestli ještě někdo umí psát pozitivně. už si nevzpomínám, kdy někdo napsal něco veselého, s nádechem naděje... (z těch povídek o lidech, fantasy, to je něco jiného)... teď doufám, že to nebude moc intimní otázka, ale píšeš tak... proč? já se do povídek většinou ventiluju, abych se nezbláznila, no a občas mě zkrátka jen něco napadne, tak to napíšu. ale ventil... většinou je to ventil. ne na to konkrétní téma, o kterém píšu, ale tak obecně... jde o ten pocit
moira: pro všechny: 1) Valentýnská je jen pracovní název!
2) mě to nedošlo!! Vážně, seděla jsem před monitorem a uvažovala, o čem napíšu. Napadlo mě nakonec o ženě, která je ve svém vlastním světě, ale její manžel by jí svou láskou vytáhl zpět.
a ono se mi to "jaksi zvrtlo". :P
to lenadonan: :)
to ronnie: ne, Valentýna neoslavuju (kdyby bylo s kým, tak možná i jo. :D), ale i tak děkuju za komentář. :)
to wínqa: no jo, moira, co od ní chcete? :D
to chuckyna: děkuju. x)) občas mě něco napadne při nějakém filmu (a občas, stydím se!, při čtení nějaké knihy, ale většinou se mi něco zvrhlého rodí v hlavě samo. :D
to mal: no teda, koukám!! po dlouhé době jsi sem zase zabrousila? čemu vděčím za tu čest.. ? :D Jak jsem psala, co od chudinky moiry chcete? Ona si hýčká to její depresivum jako nejcennější poklad a ostatní ji nechápou. :D
když tak nad tím přemýšlím, taky jsem nějakou delší povídku čistě ze světa lidí a k tomu pozitivní nečetla ani nepamatuju. Zvláštmí...
a ne, klidně se ptej. :)
Ventil to asi není. Když jsem smutná nebo v depresi, seberu se a klidně i hodiny se procházím. Po městě, v lese, po silnici třeba až do dalšího města... mě to pomáhá, při chůzi pak vše promýšlím a nakonec se z toho nejčastěji vylíhne nápad na povídku nebo pokračování. :D
A píšu takto.. já nevím. Možná jsem jen moc ovlivněná tím co čtu nebo na co koukám, možná je to mým postojem ke světu, o kterém ani zdaleka nevěřím, že je spravedlivý nebo šťastný. Tohle je prostě můj styl, depresivní, temný a neveselý. x)) Takhle se to doopravdy děje a tak to píšu i já. Navíc jsem vždy zastávala názor, že smutná povídka vyvolá bouřlivější emoce, než ta optimistická.. ;)
Takže ty do svého psaní ventiluješ své pocity? Pokud ano, tak smekám, jelikož se divím, že jsi ještě neskončila s podřezanými žílami. :P :)
mal: já sem brousím docela často, jenom nic neříkám... však depresivní, temné a neveselé, co víc si přát, jen tak dál :))
na sebevraždy nevěřím, zvlášť proto, že za mnou neustále někdo chodí a říká, jak je život zbytečnej, že to nemá smysl, že to skončí (a zatím všichni žijí. funguju jako nezávislý psycholog pro své přítele ;) akorát mě to často zmáhá (=proto povídky... nejsou to přímo moje pocity, spíš ventilování zoufalství nad tím, že s tím nemůžu nic dělat, že nemůžu pomoct... nějak hmatatelně, protože dobré slovo prostě nestačí. a od alkoholismu to taky nikomu nepomůže... tak píšu o světě, kterej je, nebo kterej si myslím, že bude. a povídky pak vypadají jako noční můra, protože se s ní (s tou můrou) nechci obtěžovat já. asi. předávám vám ji nepřímo dál :D