mal: já sem brousím docela často, jenom nic neříkám... však depresivní, temné a neveselé, co víc si přát, jen tak dál )
na sebevraždy nevěřím, zvlášť proto, že za mnou neustále někdo chodí a říká, jak je život zbytečnej, že to nemá smysl, že to skončí (a zatím všichni žijí. funguju jako nezávislý psycholog pro své přítele akorát mě to často zmáhá (=proto povídky... nejsou to přímo moje pocity, spíš ventilování zoufalství nad tím, že s tím nemůžu nic dělat, že nemůžu pomoct... nějak hmatatelně, protože dobré slovo prostě nestačí. a od alkoholismu to taky nikomu nepomůže... tak píšu o světě, kterej je, nebo kterej si myslím, že bude. a povídky pak vypadají jako noční můra, protože se s ní (s tou můrou) nechci obtěžovat já. asi. předávám vám ji nepřímo dál