Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

moira: pro všechny: 1) Valentýnská je jen pracovní název!
2) mě to nedošlo!! Vážně, seděla jsem před monitorem a uvažovala, o čem napíšu. Napadlo mě nakonec o ženě, která je ve svém vlastním světě, ale její manžel by jí svou láskou vytáhl zpět.
a ono se mi to "jaksi zvrtlo".

to lenadonan:

to ronnie: ne, Valentýna neoslavuju (kdyby bylo s kým, tak možná i jo. ), ale i tak děkuju za komentář.

to wínqa: no jo, moira, co od ní chcete?

to chuckyna: děkuju. x)) občas mě něco napadne při nějakém filmu (a občas, stydím se!, při čtení nějaké knihy, ale většinou se mi něco zvrhlého rodí v hlavě samo.

to mal: no teda, koukám!! po dlouhé době jsi sem zase zabrousila? čemu vděčím za tu čest.. ? Jak jsem psala, co od chudinky moiry chcete? Ona si hýčká to její depresivum jako nejcennější poklad a ostatní ji nechápou.
když tak nad tím přemýšlím, taky jsem nějakou delší povídku čistě ze světa lidí a k tomu pozitivní nečetla ani nepamatuju. Zvláštmí...
a ne, klidně se ptej.
Ventil to asi není. Když jsem smutná nebo v depresi, seberu se a klidně i hodiny se procházím. Po městě, v lese, po silnici třeba až do dalšího města... mě to pomáhá, při chůzi pak vše promýšlím a nakonec se z toho nejčastěji vylíhne nápad na povídku nebo pokračování.

A píšu takto.. já nevím. Možná jsem jen moc ovlivněná tím co čtu nebo na co koukám, možná je to mým postojem ke světu, o kterém ani zdaleka nevěřím, že je spravedlivý nebo šťastný. Tohle je prostě můj styl, depresivní, temný a neveselý. x)) Takhle se to doopravdy děje a tak to píšu i já. Navíc jsem vždy zastávala názor, že smutná povídka vyvolá bouřlivější emoce, než ta optimistická..
Takže ty do svého psaní ventiluješ své pocity? Pokud ano, tak smekám, jelikož se divím, že jsi ještě neskončila s podřezanými žílami.