ver: Jops, asi tak nějak to bude. Jsem šílená, a ještě k tomu alergická na lidi, boží!
Pokud většina doktorů studuje s vědomím, že až udělají zkoušky (a budou mít jakýsi papír, který jim zaručí vyšší plat) se jich už na ty otázky v životě nikdo ptát nebude, tak to není moc překvapivé… plus, dnešní školství tak trošku podporuje biflování (například, u nás na gymplu jsem z fyziky dostávala čtyřky, a stejně když někdo z jedničkářů chtěl pochopit, co se to vlastně učíme, šli za mnou – neb na testy se učili veškeré příklady z učebnic nazpaměť a to, co znamenají, netušili) a tedy je logické, že kupříkladu v té medicíně nikdo nic neví, protože takový příklad v učebnici neměli.
Myslím, že to zvládám. Nebo alespoň tak, jak jen to jde… a až se v srpnu odstěhujeme zpět na vesnici, bude to zase fajn, já zvládnu být vzhůru většinu dne, budu uklízet a sem-tam něco uvařím a napeču, budu se starat o pejsky a možná i o kozu, sousedů bude jen pár… jo, to zní jako ráj.
Přítel je úžasný, hodně si vzájemně pomáháme… když mě tedy zrovna nezlobí .