happy :): No to nemyslíš vážně!!!! To co je za konec! Já chci vědět, co je s Danielem, chci vědět, jestli se jim podaří utéct, chci vědět, co je vlastně zač Lilian a další a další! Teodor je parchant!! (Ehm, sorry za takový slovník, ale snažím se mírnit )
Musím říct, že tahle kapitola mě vážně nadchla! Opravdu jsem se do ní zažrala a bylo mi líto, když skončila, takže doufám, že když tě decentně popoženu, že bude brzy nová
moira: právě kvůli komentářům jako je tento mám obrovskou chuť psát. Kdyby nebylo tak pozdě a já nemusela zítra vstávat do školy, asi bych se na všechno vykašlala a začala rychle sepisovat další kapitolu. .D Děkuji, takový hezký komentář vážně nakopne. x))
parchant je úplně normální slovíčko, určitě mi nevadí. .D
Zkusím kapitolu přidat už v pátek (takže to čekej pravděpodobně v sobotu. ), když tak decentně popoháníš, ale abych řekla pravdu... nevím, jak bude dlouhá. Už mám předepsané jen dvě stránky a z toho o moc více nevykouzlím, pokud chci, aby přespříští kapitola byla z pohledu Marie. xP No, uvidí se. .))
btw - přečetla sis kapitolu brzo. Včera jsem ji přidávala šíleně pozdě, takže jsem ani nevnímala, co jsem postla, ale teď jsem to kontrolovala a sem tam přidala odstaveček. Kdybys počkala aspoň deset minut, mohla jsi to číst opravené.
Ale baví mě, že se na kapitoly tak těšíš.
happy :): Ha, jsem zpět... Chtěla jsem odepsat i dřív, ale chystala jsem se na svatbu (neboj, ne na tu mou).
Jak koukám, tak koukám, je po sobotě a tady nic... Ne, že bych nějak tlačila. To je jen lehké pošťouchnutí k tomu, abys aspoň zkusila pár odstavců. Třeba po troškách to půjde líp. Těším se!
moira: svatba! Pěkně děsíš, kamarádko.
Potřebuju osm hodin denně navíc. Říkám to pořád.