Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

nel-ly: já právě v poslední době četla většinou jen recenzáky a to je samá YA, už z toho blbnu (a urban fantasy nejsou o moc lepší...), tak jsem na chvilku přesedlala na červenou knihovnu /to je zas to druhý, co posílaj / a až zblbnu z toho, mám připravené Noční lovce, to Jméno větru (však přečtu!!! ale na veletrhu jsem si koupila velkej druhej díl, tak nejdřív musim sehnat první a to z další výplaty koncem července ), Dívku na klíček a pokračování Tetovanýho (jedničku jsem zhltla snad za dva dny, naprosto nadšená, ale to už budou dva roky O_O a od tý doby čekám až vyjdou další díly, abych to četla najednou, jenže jsem nevěděla, že to nebude trilogie, ale pentalogie, že jo...)

já Meč pravdy začala číst náhodou, kamarádka přeze mě vracela do knihovny a já se nudila v tramvaji, v životě jsem neudělala líp, protože podle obálek ani anotace bych to číst nezačala... takřka tři roky jsem to četla (nejdřív sháněla díly, což nebylo lehké, jako dnes, když to vychází znova) a pak čekala na další vydání a bylo to... och ano, ano, ano... moje nejoblíbenější série, která stojí na geniálních základech světa, kterej je prostě novej (no je fakt, že těch klasickcých fantasy jsem zas nepřečetla tolik, ale řekla bych, že už dost), dospělej (to pro mě byl potom, coj sem četla jen Eragona a Pána prstenů v tý době docela šok) a charaktery ženskejch postav...no ano, naprosto úžasný, chválema možná natahovaný, ale čím delší, tím lepší


jo a ještě chci dočíst Píseň ledu a ohně... zatím jsem četla jen Hru o trůny, ale vůbec se mi nechce, jak jsem koukala na seriál (kterej jsem dokonce ani nedokoukala, protože mě to v tý třetí sérii nějak přestalo bavit )