Světlo hořících stínů - Chris Evans

Chris Evans se narodil v Torontu a žije v New Yorku. Získal titul z Angličtiny, historie, politologie a znovu z historie se zaměřením na významné vojevůdce. Evans začal svou kariéru jako redaktor Ballantine/Del Rey of Random House a v součastnosti je redaktorem historických a konfliktně publicistických knih ve Stackpole Books. Železní elfové (Temnota kovaná v ohni, Světlo hořících stnů) jsou jeho první sérií.

**

Světlo hořících stínů
Železní elfové 2

Originální název: The Light of Burning Shadows Nakladatelství: Fantom print Překladatel: Kateřina Niklová  Žánr: fantasy Počet stran: 256 Vazba: vázaná s přebalem Rozměry: 145x205 Autor obálky: Roman Kýbus ISBN: 978-80-7398-203-4

Anotace:

Železní elfové se proslavili dovednostmi na bojišti jako elitní součást vojsk Kalarijské imperiální armády. Ale když jejich velící důstojník, Konowa Rychlý drak, zavraždil místodržitele Elfkyny, byl poslán do vyhnanství a stateční elfové byli odveleni na odlehlou pouštní základnu, odsouzeni k záhubě a se ctí rozcupovanou na kusy.
Když pak Konowu povolali zpět do služby, sestavil pluk z nejhorších vojáků imperiální armády. S nimi pak překazil plány Stínové vládkyně v bitvě o Lúgut Jor – a postaral se o to, aby pověstná Rudá hvězda, zdroj obrovské přírodní energie, nepadla do jejích rukou.

Nyní se musí Konowa přeplavit přes bouřemi zmítaná moře a najít ztracené elfy a další Hvězdu. Ta se má podle pověstí objevit v poušti, kterou prostupuje tajemná moc a ďábelská magie a kde legendy ožívají novými a strašlivými způsoby. A osud všeho živého spočívá na bedrech malé jednotky otrhaných, zoufalých vojáků, jejichž věrnost impériu, kterému přísahali sloužit, už není zcela jistá. Ve chvíli, kdy smrt je jen dočasný stav, vyvstává děsivá otázka: kdo je opravdový spojenec, a kdo děsivý nepřítel v sílícím konfliktu, který ohrožuje úplně všechny?

**

Vojenská síla, magie, vše se splétá dohromady a každý se vydává na hon. Hvězdy, předměty obrovské magie schopné měnit svět, se vracejí. Kdo získá hvězdu, kdo koho chrání a kdo koho zachrání? Hvězda v Elfkyně byla zachráněna a nese lidu naději na svobodu, na osvobození od Impéria, které jej potlačuje. A teď se vrací Pouštní klenot, hvězda země pouští. Kdo získá tuto hvězdu? Železní elfové, vojáci Impéria svázaní krvavou přísahou, kterou otrávila zlá Temná vládkyně? Nebo jiná moc, která hoří bílým plamenem a která se probouzí ze starých věků zapomenuta v srdci pouště? Nebo snad Posel Temné vládkyně?

Yimt zavrtěl hlavou. "Mýty už nejsou, co bývaly. Dneska je všechno staré zase nové." (str. 146)

Je jedna věc, na kterou si u Evanse zatím nemůžu stěžovat – a to je nedostatek akce. Autor do děje zaplétá hodně napínavých momentů, převratů a zapojuje do svého příběhu nové prvky. Děj Světla hořících stínů byl dobrý, jen někdy to autor trochu natahoval. Evans píše čtivě, proto mě překvapilo, jak dlouho mi trvalo, než jsem se začetla. Naštěstí se stačilo do toho dostat a příběh pak ubíhal rychle.

Autor má hrstku svých postav s kterými pracuje a které má doopravdy propracované. Líbí se mi jejich různorodost a také to, že se autor na žádnou jednu nezaměřuje, všechny mají svou roli. Občas mě překvapily, občas zklamaly. Konowa, naše hlavní postava, elf, který byl kdysi vyhnán, ale vrátil se vydobýt zpět svou čest, jako obvykle bavil vtipnými hláškami. Tenhle sarkastický elf se s černým humorem už musel narodit. Největším překvapením pro mě byl princ Tykin. Jeho postava se vyvíjí, prohlubuje a možná nebude tak zkažená a rozmazlená, jak jsem si myslela. Ale jen možná. S hodnocením si musím ještě chvilku počkat.

Ať už Konowa nesnášel jízdu na koni jakkoli, plavba po moři byla ještě horší. Koně jste přeci jen mohli zastřelit. (str. 35)

Ve Světle jsme se přesunuli trochu dál, opustili Elfkynu a zaměřili se na Nazalu, zemi pouští. Autor hezky splétá stíny minulosti a propůjčuje tak nové zemi hloubku, vlastní historii a také své děsy a démony. Evans zemi vykreslil dobře, i když jde poznat, že se hodně inspiroval opravdovým Blízkým východem a arabskými zeměmi. Což vlastně ani není na škodu.

Stejně tak se mi líbí oddanost Impériu Konowy nebo trpaslíka Yimta. Autor si dokázal pohrát se slovíčky jako čest a hrdost a napsat je neuvěřitelnými způsoby, takže znamenaly více, než by člověk čekal. Tahle vojenská oddanost a atmosféra, která se knihou táhne, sice ještě není úplně dokonalá, přesto už má pevné základy a knihu svým způsobem prohlubuje.

Moc měla tendence hromadit se, dokud nevybuchla a nerozprášila se po velkém prostoru. Takto se rodila a umírala Impéria. – Yimt (str. 74-75)

Světlo hořících stínů je dobrý fantasy příběh, poutavý a plný akce. Co se mi líbilo, bylo popisování magie a světa Evanse, poznávání nové kultury a jiné části světa. Také popisování Železných elfů jako vojenské jednotky bylo místy skoro geniální. A konec. Opět trochu přerývavý, ale překvapivý a napínavý. Pokud bych to ale měla srovnat, druhý díl byl slabší, než první, přesto si drží svou úroveň. Autor stále přicházel s novými nápady a nečekanými zvraty. Dobře, děj mě tolik nestrhl a postavy tolik nefascinovaly, možná v knize nebylo tolik vtipných momentů jako v jedničce, nebo se autor až příliš věnoval ději a zapomínal na postavy jako takové, ke kterým se choval spíše jako k figurkám. Ale pořád je to jedna z lepších klasických fantasy, která se mi dostala do rukou. Zápory kniha vlastně ani nemá, jen je hodně věcí na knize lehce nedotažených, mohly by, a přesto nejsou tak dobré, jak by mohly být. Uvidím u třetího dílu, co s tím autor provede.

Hodnocení: 3,5/5

**

Děkuji nakladatelství Fantom print za poskytnutí RC.