Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

wínqa: neee... tak přece jsi jí.. *minuta ticha*
to jsem opravdu.. nečekala a klobouk dolů, já bych jí asi zabít nedokázala na druhou stranu to chápu - život za život, ke světu který si vytvořila se to hodí naprosto dokonale..
a co třeba ještě epilog?
...(až se vzpamatuju, budu si muset znovu přečíst tu větu s otevřením nicoty, nějak jsem to nepochytila...hmhm)
jen tak dál Moiro ^^

---
neru.blbne.cz

dara: Ach Meye... konečne mohla byť s Nikolajom, prečo je tá Hell taká škodoradostná? Tá sebaobeta ma niekedy štve...
Ale pokračovanie by nezaškodilo...nejak si neviem predstaviť že by mal byť koniec tohto príbehu...

---
dara-poviedky.blog.cz

ronní: Áááh. Škoda. Hell to zase "krásne" ukončila, veď čo sme mali od nej čakať. Myslela som si, že Nikolaj urobí v osude nejaké zmeny, že bude krásny Happy End, ale už sme mohli očakávať, že ty happy endy nedávaš a všetko niekedy až kruto ukončuješ! Ah. To, samozrejme, nie je zlé... Len po tých troch sériách už človek očakáva, že Meye bude mať aspoň budúcnosť krásnu. Ale to by sa asi nudila, že?
Každopádne, Moira, toto bol nádherný príbeh! Vymyslela si ho bravúrne, môžeš byť na čo hrdá! Určite si s tým narobila veľa práce, tie pomenovania, osudy iných ľudí, toľká predstavivosť... Ľudia len čumia a nechápu, ako sa to v tvojej hlave dokáže rodiť! Jednoducho, očakávam ešte ďalšie takéto skvelé príbehy!

moira: vy jste miláčci. )

wínqa: čekala jsi ode mě něco jiného? věř mi, bylo to pro mě dost těžké se loučit. asi hodinu jsem seděla a přebírala všechny své poznámky k povídce (zajímalo by mě, proč si dělám zápisky toho, co se stane, když to do povídky pokaždé zapomenu dát nebo se povídka začne vyvíjet úplně jiným směrem. ).
Epilog bude, sice ještě nevím přesně o čem,a le něco bych tam ještě hodit mohla. x))
s tím otevřením nicoty... ono to je dost chaotické i na mě, dost jsem s napsáním kapitoly spěchala , protože, jako obvykle , jsem ji celou psala v sobotu ráno. Takže chyby a nějaké nesmysly budete muset tolerovat.

dara: sebeobětování? Meye už byla mrtvá. Ale jsem ráda, že na ni takto myslíš, aspoň trochu jsem ty své postavy vystihla, když tak reagujete.
A pokračování vážně nebude. Vážně vážně. Sice jsem uvažovala, že bych napsala příběh o otci Meye, nebo naopak o jejím dítěti... Ale asi ne. A pokud, tak až za hóóódně dlouhou dobu, kdy si od Lovců zase odpočinu a kdy dopíšu ostatní povídky, které mám rozdělané.

Ronnie: Drahoušku, Hell to neukončila, Meye už mrtvá BYLA. Stejně by to nějaký háček mělo, i kdyby si ji Hell nevzala. Něco bych vymyslela, jelikož nemůžete přežít opravdovou konečnou smrt bez následků. Třeba by nebyla schopna cítit. Nebo by Nikolaji kradla energii nebo nevím co. A to by bylo ještě horší, nemyslíte? Takto je to tak nááádherně ukončené. (Na ten konec jsem hrdá, ani nevím proč. )
Happyend? Já? No to mě poser, vážně jop?
A všechno krutě neukončuji. Jen to ukončuji tak, aby se mi to samotné líbilo. Strašně mě deprimuje, jak moc povídek je ukončených až nechutně šťastně. Někde ten protipól být musí.
Jop, a nudila by se pořádně. Co víš, možná by jen tak z legrace rozpoutala třetí světovou. Umíš si Meye představit jako Vznešenou? Totiž, i Nikolaj ji byl v mládí podobný. A jaký parchant se z něj stal. Představ si ho v sukních a je o katastrofu postaráno. (Meye a Nikolaj a celý svět jako jejich hřiště. )
No, bravurně vymyšlený nebyl, má tolik much, až se za to musím stydět (proto, i když je to celkem kvalitní text, nikdy s tím nepůjdu někam to zveřejnit. postrádá to jakoukoliv pointu, logiku, chronologicky to je taky pořádně zamotané... ). Jop, hrdá na to jsem, přeci jen je to mé druhé největší dílko, něco, do čeho jsem vložila tolik času a energie. Ale zdaleka není tak dobrý, jak si ho idealizuješ. Já být recenzentem, "tak trošku" tu povídku roztrhám na kousky.
Pojmenování byla jedna z nejlehčích (i když jsem si občas hlavu lámat vážně musela.. ), životy? ty se předou samy, já to jen přenáším z hlavy na papír a představivost? Popravdě - já jsem celkem průměrná. Strašně mě fascinuje třeba Neil Gaiman nebo Garth Nix. Ti mají představivost, která dalekosáhle překonává tu mou. Hodně. Jsem vedle nich jako chudá příbuzná.
Ale děkuju. Sice jsme ti celou tu pochvalu, která asi byla myšlena upřímně, znegovala... ale vážím si ji! Já jsem prostě jen mrzoutská, musíte si zvyknout. ;D

Ještě jednou: Děkuju vám!!! Moc!!!

---
moira.pise.cz