Kiersten Whiteová může hrdě prohlásit, že je oceněná NYT Bestselling author (za knihu Paranormálové - Zlodějka duší). Vlastní jednoho vysokého manžela, dvě malinké děti a hnízdí blízko oceánu, kde je její život perfektně normální. Právě díky této normálnosti je fascinovaná vším paranormálním okolo sebe. Nejenom upíry, vílami a pop kulturou.
Zlodějka duší
Paranormálové 1
Originální název: Paranormalcy
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překladatel: Emílie Harantová
vazba: vázaná
formát: 140 x 210 mm
rozsah: 352 stran
EAN: 9788073215842
Anotace:
Hrdinka románu Evie má velice zvláštní povolání: pracuje v Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů. Běžně se vídá s upíry a vlkodlaky, její nejlepší přítelkyně patří mezi mořské panny a nová láska je vodouch – paranormál, který na sebe dokáže brát nejrůznější podoby. Nic na paranormálních tvorech ji nemůže překvapit a zaskočit. Paranormálové jí vlastně připadají normální a agentura jí nahrazuje rodinu, o kterou přišla. Trochu jí vadí, že je ochuzena o běžné radosti svých vrstevníků, ale vede vcelku spokojený život. To se však má brzy změnit. Paranormálové začínají z neznámých důvodů umírat a kolem Evie se začínají dít podivné věci. Potom se na scéně objeví Zlodějka duší a Evie jde o život...
**
"Bylo to jako kulisy k nějakému špatnému vtipu nebo tak. Lékař, dva vlkodlaci a upír vejdou do baru.
"Co si dáte?" zeptá se barman.
"My mysleli, že jeho," odtuší upír a zadívá se na lékaře.
No dobře, vtipy nebyly nikdy moje silná stránka. " - Evelyn, str. 207
Zaujal vás název knihy? Myslím Zlodějku duší. Je to pro knihu skvěle padnoucí název. Pochybuji však, že si to uvědomíte dříve, než si to v knize zakopnete... x)) "Anotace" knížky na zadní straně je sice naprosto bezobsažná, přesto mě zaujala obálka, tak jsem zvědavě nahlédla. Whiteová vystavěla svůj svět na tom našem, sem tam přihodila pár "paranormálů", zamíchala a tramtaradá: máme tu nové fantasy dílko. Než začnu s recenzí, musím vytknout pokulhávající překlad a hodně překlepů/chybějících úvozovek/občas i gramatický patvor. Postupem čtení jsem se to naučila ignorovat, na začátku mě to však neuvěřitelně rušilo.
Evelyn je vychovaná v Mezinárodní agentuře pro zadržování paranormálů a když už tam vyrůstá, má ohledně práce agentury i vzdělání. Nejčastější chytá a nasazuje paranormálům náramky s identifikátory, které zajistí, že jim nepřeskočí a nezačnou vraždit lidi. Má za nejlepší kamarádku mořskou vílu, setkala se s několika odpornými čarodějnicemi a v jejím okolí se ochomýtá sakra nádhernej vílák, který by ji chtěl jen pro sebe. Jednoduše řečeno - Evie nouzi o zábavu nemá. Je to však také normální šestnáctiletá teenagerka, která se chce bavit a a najít si přítele. Proto jí Centrum, které je jejím domovem, připadá strašně svazující. To se ještě zintenzivní s příchodem Lease, zvláštního paranormála, který je pro systém Centra jedním velkým otazníkem.
A proč je vlastně Evelyn tak výjmečná? Má totiž jednu schopnost. Dokáže prohlédnout každé krycí kouzlo. A proto je tak nedocenitelná v hledání paranormálů v terénu.
Opravdu se mi líbí způsob, kterým Whiteová paranormály popsala. Nenasadila do příběhu jednoduše všeobecně známé pohádkové postavy - ona je napsala a vdechla jim život. A nevystačila si jen se známými. Vymyslela si i další, své, které se zájmem pozorujeme. Pět z pěti hvězdiček jí dám za popsání víl.
Kniha je napsaná jednodušším stylem s krátkými kapitolami, díky kterým se čte příběh svižně. Myslela jsem si, že mi potrvá přečtení déle, ale stačilo mi na to jedno odpoledne. :) Na druhou stranu to autorka s jednoduchostí až přehání. Překrucuje si realitu tak, aby to jí a příběhu vyhovovalo. Některé situace Whiteová mohla napsat promyšleněji.
Na knížce se mi líbilo, jakým stylem a v jakém duchu byla sepsaná. Hrdinka se příliš nezabředávala do žádných milostných citů a většinu knihy tvořila akce. I s překvapeními a vypjatými situacemi umí pracovat autorka lépe, než bych na její prvotinu čekala. Zhruba v polovině knihy sice ten můj oblíbený styl lehce propadl, byl roztomilým způsobem zmatený, jako by autorka hledala notu, ve které dále psát (nebo se snažila přidat něco někam, kde se to nehodí), avšak pak příběh zase plynule přešel do svých kolejí.
Dvě věci, které mi vadily, byla nevědomost. Příběh psaný v ich-formě zavazuje vědět jen to, co ví sama hrdinka. Tudíž v ději proplulo dost věcí, na které bych ráda znála odpověď, ale autorka se k tomu ještě nedostala. Možná najdu odpovědi v díle druhém, uvidí se. A druhá věc se vlastně pojí k tomu, co už jsem zmínila - až přílišná jednoduchost. Evie si žije spokojeně a v blažené nevědomosti a co vím, v Centru opravdu nebylo nic, co by ji sledovalo. Nejednou jsem pomyslela třeba na kamery nebo štěnice. Bylo to v příběhu schválně vynecháno? Nebo tam opravdu nebyly? Jelikož Centrum je moderní organizace na lapání paranormálů z celého světa, zdá se to divné.
Jak jsem zmínila, chyby a překlepy knihu posunuly o třídu níže. Kniha má potenciál, který však autorka správně neuchopila a plně nevyužila. Na druhou stranu - kniha se četla rychle, bavila jsem se na vtipných hláškách a hrdinka mi sedla. Takhle bych celou knihu shrnula. Kniha je svým vlastním způsobem originální. Líbí se mi, že je vlastně románem sám o sobě a nevnucuje koupení dalšího dílu. Ano, na konci knihy bylo pár věcí, na které bych chtěla znát odpovědi a eventuálně tu máme jednu dějovou linku, která by se mohla rozvést, avšak z nevědomosti si vlasy netrhám. Jsem jen zdravě zvědavá, jaké pokračování bude. Pevně doufám, že se tak slibná série nezkazí. :)
Hodnocení: 3,5/5
**
Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí RC výtisku.
Paranormálové II - Nikdo není bez viny
Paranormálové III - Jednou provždy
obrázky z goodreads.com