Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

moira: tenhle komentář jsem musela číst dvakrát - kvůli tomu, že jsem se nezřízeně chlámala a taky proto, že je krapet chaoticky.. !
Ne, o dítěti jsem se nezmínila. Někdo už se ale ptal, takže je mou povinností to zopakovat.. Nevím, co s malým je. Meye potratila, jenže kvůli nějakému nezřízenému řízení osudu (tj. mě... ) toho malého udržela (naživu?) v sobě. Jenže se pak do toho zamíchala magie Kalyeho, který ji "léčil" a výsledkem je... že nevím. Ale nejspíše to využiju až se mi to bude hodit nejvíce do krámu.. (A možná taky ne. Prostě to budu brát jako uzavřenou kapitolu. Snažím se dát si na povídce záležet, takže nešetřím narážkami a oprašuju třeba i události, které jsem už dávno ukončila. Tak tedy chápu tvůj děs z toho, že to musíš číst znova.. (kde to jen je.. ? jop, to si při psaní taky někdy říkám.. xD.)
Kalye, Nikolaj a Meye? Tak tenhle trojúhelník a jeho konec je ve hvězdách. (A když to tak po sobě čtu, celkem mě to štve. Kvůli posledním cca: deseti knihám jsem si totiž vypěstovala slušnou averzi na jakékoliv milostbné trojúhelníky. Proč asi... xP)
Óh, ta hláška: co se v mé hlavince honí, je dokonalá.. ! ...