Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

eipois: Divila by ses, ale asi tě chápu používám všude jednotný nick, tedy Eipois, ale často přemýšlím co by někteří lidi z úplně jiného okruhu řekli například na to, že tu právě komentuju (hlavně jak). Že ti právě chci sdělit část svého já o kterém oni třeba nemají ani tušení. Asi tak, jak se otvíráš ve svých povídkách, na svém blogu, často tu ukazuješ sebe v tzv. anonymitě internetu... člověk se vyzpovídá někde/někomu u koho ví, že se to k ostatním nedostane. Co když si to přečtou a řeknou že sem trapná trubka? Když si to takhle napíšu, řeknu si že pokud si tohle řeknou, nestojí o to aby byli mými přáteli, že.. ale já si nemůžu pomoct a řeším i lidi, které vůbec neznám, co by si pomysleli oni. Na jednu stranu furt říkám jak mi na jejich názorech nesejde (lidi sou mi přece ukradení) a na druhou stranu se mi sevře srdce, když od někoho slyším "že někdo o mě říká to bo ono".. Teď si nejsem jistá, jesi k tomuto chování máme podobné důvody, ale je to možné .. stydím se za své názory, stydím se, že by mě někdo mohl odsoudit. Že by to někomu nepřišlo dobré. Ikdyž se s ním třeba vůbec nestýkám. Aneb trpím přecitlivělostí na mezilidské vztahy. Popravdě nejlépe na to funguje přetvářka "pokrčení ramen". No a? Tak ráda píšu povídky. Možná sou trochu úchylný, sci-fi, ale..co na tom? Hlavně to nijak více nekomentovat. "Hm."; "Blbče.."; "Jo, dík" pousmát se na nějakou rádoby vtipnou poznámku a tvářit se, že to vlastně vůbec neřeším. A pak se to snažit neřešit ani vnitřně, prostě nad tím nepřemýšlet. Snažit se zabavit jiným problémem. Pomáhá to. (psychologie - pakliže něco budeš říkat, ikdyž si to nemyslíš, postupně si to začneš i myslet) Ono když lidi vidí, že je ti to fuk, obvykle se v tom nešťourají tolik, jak když se tváříš, že ti to vadí. Lidi sou svině a pokud vidí zranitelný místo, rozřežou ti ho tupým nožem a posypou solí eh, to sem se nechala unést

PS povídky máš super, minimálně nám, některým, se fakt líběj