Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

moira: Jesus, oh my god, damn. Tohle je tak zparchantělá povídka, že jsem překvapená, že jsi ji vůbec začala číst. Těch chyb, ten styl psaní... všechno.
(btw - Moiríšku? )
Génius nejsem, jen miluju psaní. Připadám si strašně maličká, hlavně vedle mistrů jako jsou někteří mi milovaní spisovatelé. Ráda bych byla taky spisovatelkou, ale nevidím to moc, ehm, nadějně. Možná píšu dobře, ale jenom dobře. Myslím, že mi chybí ta troška fantazie k té opravdové, vysoké úrovni. A bez toho, nu, bych se neprotloukla. x)) Navíc, narozdíl od tebe, píšu už čtyři roky (internetově). Nemůžeš nás dvě srovnávat. Já cvičím už dlouho, ty to máš teprve před sebou. A před čtyřmi roky - to jsem naopak do toho byla strašně zapálená, nemusela dělat nic jiného, než psát. Navíc jen FF, proto se ti to možná zdá tak dobré. Ty máš dobré nápady, alespoň co si pamatuju, určitě se nevzdávej. Mohla by jsi to vytáhnout. Jen se nenechej znechutit. Vždyť já psala skoro tři roky, než se začaly objevovat nějaké komentáře, když jsem pak povídku dopsala, přestaly, a teď se zase pomalu sbírají k Entitě (za což jsem strašně ráda. x)) Je to jako na houpačce.
btw - jaká že je ta tvá adresa blogu?
PS: Neklaň se. Stačí mi, když budeš číst a komentovat, neuvěřitelně to nakopne.
(Ale že se ti bude líbit zrovna Sestra... *nevěřícně kroutím hlavou*)