Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

kuci: Melodramatické. Příliš do chudinky Meye zapracováváš to, co sama chceš... Aspoň se mi to zdá. Děláš z ní citovou mučednici, což je sice obvyklé, pro mě bohužel klišé. Dáváš jasně najevo, že nemá jinou možnost, ale ona ho přece miluje. Dáváš ji na výběr a přitom nedáváš, dostáváš ji do pozice, kam bys chtěla ty... Mít na výběr. A Meye šla cestou rozumu, což není obvyklé. Přesto se v povídce až příliš promítá tvé citové a myšlenkové rozpoložení.
Tohle je ode mě kruté. Vím to. Je to tvoje povídka a koneckonců je mi jedno, jak skončí. Ale tímhle směrem skončí jako popis tvé vlastní "hořké" minulosti, ačkoliv zaobaleno do života Meye.
Pokud se mýlím tak mi to řekni. Poslední dobou se mýlím téměř ve všem. Nevím, jestli mám vůbec právo ti radit a kritizovat tě, když se mi nedaří dát dohromady svůj vlastní život. Nabízet pomocnou ruku je také klišé, ale samozřejmě tu větu řeknu: "Pokud budeš někdy něco potřebovat a bude to v mé moci, tak stačí říct."
Závěrem řeknu, že si nejsem jist, že VST je povídka, která ti pomůže se vzpamatovat.
"Love makes time pass and time makes love pass."