Největší zlo prázdnin?
Ta spousta, spousta času.
Když jste v časové tísni, nějak si seřadíte priority a víte, co dělat.
Postupně.
Mě ten volný čas naprosto zahltil, jako když člověk vyhraje v loterii a náhle utrácí a nemůžeš se zastavit.
Vezměte si příklad čtenáře:
Může číst v podstatě cokoliv.
Z čehož plyne, že neví, co číst.
(A nečte nic. :D)
(Já: Nejen, že se nemůžu rozhodnout pro jednu knížku a recenzák odkládám už hodně dlouho. Navíc čtu knihy, které by mě jinak ani nenapadlo číst. Je to frustrující. :D)
Hodně lidiček se na léto těší pro fesťáky, zájezdy, pro vše, co se dá dělat jen za slunečních, dlouhých dní, teplých nocí...
(Eh...)
(Zemřít. :D)
Ale fajn, jsou tu i ti blázni, kteří jsou spíše na procházky, túry, bloudění na hradech a zámcích...
(Já: Osobně jsem nikdy nechápala, co na těch hromadách kamení a starém umění vidí, ale brát jim to přirozeně nebudu.)
...kola, brusle, přehrady...
Hm, to už se zase blíží k prvnímu bodu. Čas přejít dál.

(...)

Ehm...
Skvělé!
Perfect.
Úžasné.
Úplně jsem zapomněla, co bylo pointou článku.
:D

No nic, užívejte léta .))

mír! m.