A všechno je med

Je to zvláštní. Co si pamatuju, nebývaly moje básničky veselé. Ani za nejlepších nálad jsem nenapsala nic vyloženě optimistického. Prostě... to nebylo "já".
A pak si přišla tahle, která je až šokujícím způsobem ne-moje.
Takový zábavný detail, že jsem ji napsla po dni, kdy jsem byla tak na dně. Není život prapodivný? ^^

*

A všechno je med

V rychlosti sedátek na provázcích
řetízkový kolotoč se točí a točí
vidím celý svět, barevnou šmouhu
A já si tak tančím, provazím smích
líně a snivě ve štěstí se stočím
živote, dej mi šanci a touhu

A neplačte oči unavené
viděli jste příliš, a přeci ne vše
ještě chvíli, prosím, prosím vás?
Protože ty sny, a všechny nesplněné
je to otravné, jen to řekni mouše
celičký svět, a tak plný krás

Obracím stránky, rozverně klopýtám
pohledem těkám do všech stran
dýchám zhluboka, piji dychtivě
Beru co můžu, bez boje nevzdám
prsty laskám zážitky, těch hran!
Je to náš svět, a já jsem jeho dítě.

A všechno je med
Tak přeci běž
Leť!