Bouřková fronta - Jim Butcher

4. srpen 2014 | 12.00 |

Bouřková fronta (Harry Dresden, #1)Bouřková fronta by Jim Butcher
My rating: 3 of 5 stars

HARRY DRESDEN – ČARODĚJ
Nacházení ztracených věcí. Paranormální pátrání.
Porady a konzultace. Ceny rozumné.
NEDĚLÁM:
Nápoje lásky, prokletí na věky, večírky ani jiné zábavné akce.



Vlastně ani netuším, co jsem si od Bouřkové fronty slibovala. Šla jsem do té knihy kvůli zajímavé anotaci, hezké obálce a taky proto, že jsem měla chuť na nějakou urbanku a doufala, že v knize nebude přemíra sexu.
A víte co? Buřková fronta vůbec nezklamala. .))

Harry Dresden je čaroděj v současném Chicagu, kdy magie ještě není tak rozšířená. Není tak rozšířená, ale ví se, že existuje. Pomáhá policii s řešením zvláštních případů. Dělá to rád, a nejen kvůli penězům, i když ty jsou také samozřejmě důležitým faktorem.

Čarodějnictví je hlavně o tom myslet dopředu a být připravený. Čarodějové nejsou žádní supermani. Máme prostě tu výhodu, že věci vidíme jasněji než jiní lidé a dokážeme informace, které máme navíc, použít ve svůj prospěch. Sakra, slovo čarodějnice, postaru vědma, má stejný kořen jako vědět. My věci víme. Nejsme o nic silnější nebo rychlejší než kdokoliv jiný. Dokonce se toho u nás o tolik víc neděje ani v duchovní oblasti. Ale jsme strašně podezřívaví, a když máme možnost se na něco přichystat, dokážeme opravdu působivé věci. Str. 119

Tentokrát Dresdena policie zavolá k vraždě, brutální vraždě. Jenže jak to tak bývá, když se něco sere, sere se to pořádně. Dresden se nejenom zaplete do pořádného průseru, ale ještě mu na dveře klepou přátelé z Bílé rady, obdoby čarodějnické inkvizice, a zdá se, že na něj zase něco vyhrabali. A chtějí ho popravit.
Paráda. Jak se má sakra Harry očistit, kdy nemá ani jedno zatracené vodítko?

Bouřková fronta není jedna z těch knih, z kterých se posadíte na zadek a ještě hodiny potom šokem nedokážete racionálně uvažovat. Má své přednosti jinde. Vede dobrý, zamotaný děj. Je plná originálních nápadů, které paradoxně vycházejí ze starých zažitých klišé o čarodějích. Navíc je kniha psaná vtipným stylem, který si mě skoro od začátku podmanil.

Zašklebil jsem se. Jak jsem říkal, na přístroje mám špatný vliv. Má to něco společného s tím, že jsem čaroděj, s tím, že pracuji s magickými silami. Čím jemnější a modernější zařízení je, tím je větší pravděpodobnost, že se něco pokazí, když se k němu dostatečně přiblížím. Kopírku dokážu zlikvidovat na padesát kroků. – Harry Dresden (str. 23)

Co se týče stylu psaní, stále jsem se ještě nerozhodla, jestli mi autorovo rozepisování vadí, nebo ho zbožňuju. Hrdina má ironické, zábavné komentáře a vtipné postřehy.
Druhou věcí byla realističnost. Autor dokázal psát s klidnou hlavou a nic nepřeháněl. Harry měl své hranice, lidé kolem měli své hranice. Mimo to autor vytvořil nový svět, který dával smysl, zasvětil nás do magie, která měla svá omezení a svá pravidla. A četlo se mi o tom hodně dobře.

K samotným postavám – Harry Dresden mi sedl. Proč to nepřiznat. Bouřková fronta mi připomíná Anitu Blakeovou, v jejích začátcích, kdy ještě pořád šlo o děj. Harry Dresden je opravdový čaroděj, ale je to taky chlap. Jízlivý, sarkastický, s překvapivě gentlemanskými způsoby. Paranoidní, ale v jádru vážně dobrý. Kniha je psaná v ich-formě a já jsem nadšená, protože myšlenkové pochody Harryho jsou občas k nezaplacení. Už dlouho jsem se u urbanky tolik nenasmála.

Že jsem paranoidní? Snad. Ale jenom to, že jste paranoidní, neznamená, že se vám nějaký neviditelný démon nechystá ukousnout hlavu. – Harry Dresden (str. 18)

Autor umí dobře pracovat s postavami a ty občas jednají pozoruhodně. Umí vystihnout charakter a píše podle toho. Navíc jsme v průběhu příběhu narazili na různorodou škálu postav a překvapivě i na rozličné povahy. Postavy považuji za jeden z největších kladů knihy.
Ženské! Netuším, jak nás něžný stvoření autor vnímá, ale buď jsme podle knihy:
a) krásný smyslný ženský
b) neuvěřitelné mstivé mrchy
"Ženy dokážou mnohem víc nenávidět než muži. Umějí nenávist mnohem líp zaměřit, dát jí lepší průchod. Sakra, čarodějnice jsou prostě mnohem podlejší než čarodějové." – Harry Dresden (str. 30)
c) křehká stvoření
d) nějaká smíšenina od všeho.
Nejsem si jistá, jak se k tomu stavět.

Jak jsem psala, nevím, co jsem čekala, ale zpravidla mám od knih od autorů vyšší očekávání. Že je to sexistické? Sakra, je, Wollstencraftová, dávám se ti na milost, ale faktem zůstává, že psaní autorů mě baví skoro vždycky, zatímco hodně autorek urban fantasy mě prostě zklamalo. Bouřková fronta je dobrá kniha. V dnešní záplavě urbanek sice příliš nevyčnívá, ale přeci jen je to první díl a já od Butchera čekám ještě hodně. Představil nám svůj svět, vcelku originálně, nastínil postavy, které mě zaujaly a které jsme si oblíbila. Samotný styl psaní mi sedl a těch tři sta stran jsem přečetla jako nic. K tomu dobrý děj, který si mě podržel a u kterého jsem byla vážně zvědavá na konec. A i když by místy trochu naivní a lehce strojený, mile překvapil. Doporučuju a jsem vážně zvědavá na pokračování. .)

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře