Nekromant Johannes Cabal - Jonathan L. Howard

7. říjen 2012 | 11.56 |

Nekromant Johannes Cabal (Johannes Cabal #1)Nekromant Johannes Cabal by Jonathan L. Howard
My rating: 4 of 5 stars

Takže...
Tahle kniha je úžasná. :D

Nekromant je typ knihy, která vás okamžitě strhne, nachytá na vtipné hlášky, vtáhne poutavým dějem, zaujme poutavými popisy a potěší promyšleností. Hned při rozjezdu už nabírá děj plné obrátky a čím dále se dostáváte, tím ztracenější jste. Protože tohle je skvěle napsaná kniha. x))

Nekromant vypráví příběh Johannese Cabala, nekromanta. Před řádkou let zaprodal svou duši za nekromancii a náhle ji chce zpět. A co pro to udělá?
Dojde si do pekla a hodlá se dohodnout se samotným Satanem. Protože tak arogantního a sebejistého parchanta, jako je Johannes Cabal, jen tak nenajdete. I takový může být vědec.

I samotného Satana Cabal zaujme, protože mu naslouchá. Koneckonců - co se dá po dlouhá nekonečná léta dělat? Nuda za nudou, malá sázka se sebevědomým človíčkem může být docela zábava. A jelikož má Satan docela ucházející smysl pro humor (a zlomyslnost, samozřejmě), nabídne mu dokonce i způsob, jak si sázku ulehčit. To jest Karneval, jezdící noční můra (pouť) na kolečkách.
Aha. Ale umíte si představit upjatého, vážného Johannese Cabala jako vedoucího takové atrakce? Jasně, zábava bude určitě. :D

"Nedávno..." Cabal se snažil o co nejlepší formulaci, ale stejně mu všechny zněly směšně. "Nedávno jsem přišel k... dočasnému... vlastnictví karnevalu."
"Ty?
Ty? Karneval? Nezměnila se jeho definice, zatímco jsem byl pryč, že ne? Karneval je pořád podnik, kam se lidi chodí bavit, ne?"
"Mám za to, že slouží k tomuto účelu."
"Při vší úctě, Johannesi, s tebou je asi stejná zábava, jako s malomocným na orgii."
str. 68-69

Děj je skvělý, celou dobu jsem se bavila. Když přičteme styl psaní autora, který je málem precizní, jeho úžasné vypravěčské umění, sarkazmus kapající z dialogů, můžu snad být nespokojená? Kniha se četla sama, a bavila jsem se neuvěřitelně.

Samotné postavy jsou taky krásně vykreslené, charaktery jsou prostě pevné v základech. Povahy, pohnutky i záměry jsou dobře opodstatněné, nejsou nijak naivní, chovají se tak, jak mají (kolikrát je ze Satana udělaná hloupé velká něco, co nestojí za pozornost?). Samotné hlavní postavy mají svou minulost, svůj život, málem na nás ze stránek dýchají a i když jsem si Johannese nezamilovala úplně a šíleně, ráda jsem ho sakra měla. Stejně tak Horsta, který byl mou nejoblíbenější postavou knihy. Kolikrát si u knih říkám, jak je něco naivní, že to není možné, moc jednoduché. U knihy Nekromant nemůžu říct ani popel. Protože ta kniha prostě je promyšlená.

"Máme konat ďáblovo dílo a ty jsi to teď celé kontaminoval náznakem ctnosti. Fakt mi připadá, že jsi ještě úplně nepřišel na kloub tomu, co je to být prostředníkem zla."
"Teprve začínáme, Johanesi." Horst vstal a protáhl se. "Cvičení dělá mistra."
str. 127

K záporům - trošku zastaralejší slovníček, a to jen místy, a ještě to znělo dobře. Obálka je skvělá, ale popravdě mě na první pohled nezaujala. A více? Sakra, já nevím. :D

Kniha měla perfektní konec, byla promyšlená, tak vtipná, protože ty hlášky byly dokonalé, charaktery jsem si zamilovala, ty úžasné nápady a situace... ! A zpracování, nadpis každé kapitolky, ty prťavé trojzubečky u čísla stránky - jo, já tu knihu miluju. A proč že jsem strhla jednu hvězdičku? Občas to někde drhlo, chování postav mě lehce zklamalo. Ale to jsou jen drobnosti. Nedůležité. Hej, nenechte si knihu ujít! x))

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 3 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší