Štvanice - Antonio Martín Morales

1. září 2012 | 13.03 |
› 

Antonio Martín Morales je španělský spisovatel fantasy. Psal už od útlého mládí a brzy své povídky začal zveřejňovat v periodikách. Nedlouho poté vyšla jeho první kniha La Mirada de Judasi začal psát fejetony v novinách. Začal navštěvovat workshopy psaní a různé kurzy a nakonec vydal svou další knihu Torrevela. V současné době píše sérii Ďáblova hora.

**

Štvanice
Ďáblova horda 1

Štvanice Originální název:  La caza del Nigromante
NakladatelstvíZoner press
Žánr: fantasy
Překladatel: Kateřina Frimlová
Rozměry: 147 x 210 
Počet stran: 320
Typ vazby: brožovaná
Rok vydání: 2012

Anotace

Přišel, aby ze světa sprovodil strašlivého černokněžníka, ale čeká ho úkol mnohem těžší: musí se s pomocí kouzelného artefaktu a přátel postavit svému osudu.
V zapadlém hostinci na jižním pobřeží se setkávají čtyři nájemní vrazi, ti nejlepší z celé Vestigie, aby na královský rozkaz zabili krutého a vzpupného černokněžníka Mogu. Míří do samotných pekel, do nitra tajemné a obávané Chmurné bažiny, plné nebezpečných nástrah a jedovatých pavouků. Aby si zasloužili svou odměnu, musí sadistického čaroděje vypátrat a porazit ho. Zpočátku si Remo, Sala, Fulón a Menal nedovedou ani představit hrůzy, kterým budou muset tváří v tvář černé magii čelit. Remo však není obyčejný zabiják. Kdysi patříval k elitnímu oddílu vestigijské armády známému jako Ďáblova horda a chrání ho mocný, ale krvavý artefakt. Artefakt, s jehož pomocí se bude muset postavit i nepříteli mnohem záludnějšímu, než je temný Moga.
Dobrodružný fantasy román z pera španělského spisovatele Antonia Martína Moralese přináší čtenářům strašidelný příběh msty a nenávisti, utrpení a bolesti, ale také nekonečné lásky. Zvítězí spravedlnost? Je v Remově světě ještě místo pro vojenské hodnoty cti, respektu, hrdinství a čistého boje, které vyznává? 

 **

První věta knihy: Čtyři nejschopnější vrazi celé Vestigie byli najati, aby se sešli v jedné malé jižasnké vesnici, známé jako Měsíční tůně.

Vítejte v novém, neznámém světě, kde se proti sobě různí králové staví jako rozzuření kohouti. Jako obvykle. V "našem" království se navíc potuluje nějaký bláznivý šarlatán, který začíná mít až nepříjemně hodně zastánců. Tak si někdo "tam nahoře" tajně nechá najmout pár vrahů. A jeden z těch vrahů není jen tak obyčejný. Má na meči zvláštní kouzelnou drobnůstku... a v minulosti pár velkých šrámů... A příběh se nakonec ukazuje mnohem složitější, než se na první pohled zdál.

Tahle fantasy je zvláštní. Ze začátku jsem se nedokázala začíst (což vysvětluje, že jsem dva týdny četla pětasedmdesát stran. Není to můj rekord?). Pak se však příběh posunul o stupeň výše, začalo se něco dít, příběh začínal být složitější a zajímavější. A nakonec? Nakonec si vůbec nejsem jistá, co si o knize myslím.
Je dobrá. Má něco do sebe. Ale má taky docela hodně much, což je škoda. 

Autor má zvláštní, trochu neohrabaný styl psaní. Možná je to taky překladem, možná slovosledem ve španělštině? I když zrovna to si nemyslím. Volba slov mi zrovna moc neseděla, což je škoda, protože mi to pokazilo požitek z příběhu, který je vlastně dobře propracovaný a promyšlený. Ze začátku i dialogy postav byly slabší, takové nemastné neslané. Autor se do příběhu prostě vžíval. Kladem však je, že autorův styl psaní není nijak složitý a díky stručným, jasným větám se příběh čte takřka sám.

Postupem čtení se příběh začal konečně zamotávat. Stále mi vadilo, jak naivně a místy až jednoduše se postavy chovaly, což ve výsledku působilo amatérsky, avšak začala jsem se do příběhu vžívat. Užívala jsem si, co si pro nás autor připravil a s větším zájmem sledovala i retrospektivní pohledy. Ty jsou pro mě ohromné plus, protože autor tímto způsobem dokázal vysvětlit nezodpovězené otázky. A ty, které zodpovězené nebyly... nu, máme přeci i druhý díl. :)  

V knize máme několik hlavních postav, různorodost pohledů je pro knihu rozhodně plus. Tahounem celé knihy je Remo, náš hlavní hrdina. Dobrák, kterému bylo v minulosti ukřivděno a který touží po pomstě. Remo není špatná postava. Je správně složitá a nechová se v rozporu s tím, jak jej autor napsal, což je nepopiratelné plus. Postupem čtení mě však jeho postava omrzela, byla moc "hrdinská", zdála se mi popsána příliš idealisticky. Nejspíše mi vadil lehký klišé pocit, kterého jsem se nemohla zbavit. 
Ostatní postavy byly do příběhu zasaseny lépe. Byly různorodé, zajímavé. Ale stejně jako u Rema mi připadalo, že nejsou dostatečně propracované. Možná až na postavu Saly, druhé hlavní hrdinky. Sala je výrazný charakter, který obvykle nemám ráda, protože mi slečinky ne vždy sednou, avšak v tomto případě jsem si ji oblíbila.

Kdybych měla knihu celkově posoudit - má nepopiratelný potenciál. Ale je zpracovaná nešikovně, kniha mohla být o hodně lepší. Na druhou stranu - na to, jak strašně mi nesedl styl psaní, mě kniha bavila více, než jsem čekala. Moralesův svět je propracovaný, stejně tak příběh, který vypráví. Nápad není světaborný, ale není podán ani nudně, ani špatně. Škodou je pár chyb, které v knize jsou. Zaměnění čárky za tečku apod. Rušilo to. 

Štvanice je dobrý fantasy příběh ještě ze staré školy, Morales sázel na zaryté milovníky klasiky. Kdo však má načteno více, toho konec knihy nepřekvapí. Naštěstí to autor zachránil retrospektivními pohledy, které se mi na celé knize zdají nejvydařenější. Více nás seznámily se světem autora, příběh prohloubily a vysvětlily věci, na které by nám jinak zůstaly nezodpovězené otázky. Ve výsledku to bylo zajímavé čtení a kniha je pro strávení času docela příjemným společníkem.

Hodnocení: 3,5/5

**

Témto bych chtěla poděkovat nakladatelství Zoner press za poskytnutí RC výtisku.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 2 (1x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Štvanice - Antonio Martín Morales lenadonan 01. 09. 2012 - 13:58
RE: Štvanice - Antonio Martín Morales kristen 01. 09. 2012 - 22:57
RE: Štvanice - Antonio Martín Morales moira 15. 09. 2012 - 12:24