(Ne)Šťastné konce - Jim C. Hines

25. červenec 2012 | 16.41 |

(Ne)Šťastné konce(Ne)Šťastné konce by Jim C. Hines
My rating: 3 of 5 stars

Nevěděla jsem, co od této knihy čekat. Vlastně jsem se k ní dostala jen náhodou, rozhodně toho však nelituju! Skoro jsem váhala nad čtyřkou, ale nebuďme až moc hodní.
Nejen že kniha splňovala těch "pár" náročných kritérií, které by podle mě ucházející fantasy příběh měl být, ale dokázala spojit vtipnou, poutavou i vážnou stránku věci, v což jsem asi ani nedoufala.

Dostáváme se do světa, ve kterém jsou pohádky skutečností. Tohle zní zajímavě že? Jenže mohlo by mě to tak bavit, kdybych četla pohádku o pohádce? Jasně že ne. Co tahle ukázka:

"Jsou všechny příběhy takové?" zeptala se Daniela. "Čekaly Hloupého Honzu nakonec zoufalství a chudoba? Sežrali Karkulku vlci, aby se pomstili za smrt jednoho ze svých?"
Talie si odfrkla. "Ne, Karkulka přežila. Ale podobný zážitek ženu změní."
"Změní jak?"
"Rudá pláštěnka je jednou z nejobávanějších nájemných vražedkyň na této straně Adenkaru," řekla Sněha.
Daniela na ně zírala a snažila se zjistit, jestli si z ní nedělají legraci. "Žertujete."
"Je to pravda." Talie si vykasala rukávy a dotkla se jedné z jizev na předloktí. "Ta coura před několika lety málem zavraždila královnu." –
str. 79

Bavilo mě to, ale vážně dost. Bavila jsem se na vtipných poznámkách postav, bavila se na vtipných situacích a bavila se na příběhu, který autor takřka bravurně podal. Nečekala jsem tak dobrý příběh. Ano, sice tu máme bílé a černé klobouky, ale co od takového příběhu více chcete? Je to zábava. Asi bych vůči princeznám měla začít být méně podezíravá.
Nebo naopak o to více, co jsem přečetla tuhle knihu.

Když příběh píše chlap, očekáváte, že přestane jednat v rukavičkách.
Toho jsem se dočkala.
Čekala jsem, že se nebude motat kolem láskyplných keců.
Toho jsem se taky dočkala. Víceméně.
Čekala jsem, že našim princeznám každou chvíli přiběhne na pomoc nějaký chlap nebo se na scéně objeví nějaký výrazný mužský charakter.
Počkat, to tam bylo taky?

Ale od začátku. Do příběhu se dostaneme někde v té chvíli, kdy naše první princezna, Daniela Břehová, jinak známá jako Popelka, sedí ve svém pokoji a přijde ji navštívit "milující" sestra.
Ta samá sestra se jí pak pokusí zavraždit.
A od té chvíle už mě to jenom bavilo.
S Danielou pak poznáme další dvě princezny, Sněhu(rku) a Tálii, alias Růženku. Taky přebornici v bojových uměních.

Nu, každý si vyloží požehnání vílí kmotřičky nadání k ladnému tanci trošku jinak, že?

"Doufám, že se tu jednoho dne budeš cítit natolik v bezpečí, abys dala zlost najevo."
"Ale ne tak důrazně jako Talie." řekla Sněha. "Nebo tak brutálně. Už jsem tady dole musela vyměňovat tři police.
str. 25

Jak se ukázalo, když se dají ty tři dohromady, mužský by jim vlastně jen překážel.
"Kupodivu" jsem si nejvíce oblíbila Talii. Talie je výrazný charakter. Odtažité, celkem i mrzké a sarkastické stvoření, ale je zábava pozorovat, jak reaguje na své okolí. Navíc se průběhem děje tři postavy princezen čím dál více ovlivňují a pomalu se mění. Dokonce do té míry, že nám Talie prozradí i něco o minulosti. A tu se ukáže, proč se kniha vlastně jmenuje Nešťastné konce.
Hned po ní se musíte zamilovat do postavy Sněhy. Ta holka je ztřeštěná. Flirtuje se vším, co chodí a je mužského pohlaví, směje se v těch nejšílenějších situacích, ale aspoň je zábava. Navíc je to kouzelnice, a to se vždy hodí ne?
Hlavní postava, Daniela, mě zas tolik nezaujala. Nepadly jsme si hold do oka. Jako Popelka měla komplexy otrokyně a tohle mě prostě nebralo.
K ostatním postavám – rázné královně Beatrice, ztracenému Armandovi, po kterém budou princezny pátrat (taky se divíte, že zrovna tohle napsal chlap? :D), goblini, víly... myslím, že ač to není špičkové, je to propracované dost, aby mě to bavilo, a pokud bych se v tom vyloženě nechtěla šťourat, tak mi to i vyhovuje. x))

"Jsem princezna Daniela Břehová." Připadalo ji zvláštní vyslovit to jméno nahlas.
Kopanec zíral. "Kdo?"
Daniela si povzdychla a řekla:" Popelka."
"Aha, no jo. Ta se skleněnými střevíčky." Naklonil hlavu na stranu. "Jak jste mohla v něčem takovém tančit? Zní to příšerně nepohodlně." S chlípným úšklebkem dodal. "Ale možná jste toho moc nenatancovala, co? Teda aspoň ne na parketu."
str. 85

Děj je zamotaný, není jednoduchý, stále nás něco překvapuje. Kulisy celkem ujdou. Úžasné využití pohádek a přivlečení je do špinavého pláštíku reality. Mně se kniha líbila dost na to, abych se k ní ráda zase vrátila. Určitě doporučuju přečíst. ;))

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: (Ne)Šťastné konce - Jim C. Hines kristína 25. 07. 2012 - 22:08
RE(2x): (Ne)Šťastné konce - Jim C. Hines moira 28. 07. 2012 - 15:26
RE: (Ne)Šťastné konce - Jim C. Hines destel 04. 08. 2012 - 12:30