Vstříc temnotě - Lisa McMann

30. červenec 2012 | 11.00 |
› 

Lisa McMann (narozena 27. února 1968) je americká spisovatelka fantasy a matka dvou dětí. Debutovala se svým románem Wake (Procitnutí) a ten se hned stal jedním z nejprodávanějších románů pro mládež, stejně úspěšné jsou i zbylé romány její trilogie. Vstříc temnotě je druhým dílem trilogie Lovkyně snů. Lisa McMann má ráda vaření, čtení, reality shows a ráda tráví čas s rodinou.

**

Vstříc temnotě
Lovkyně snů 2

Originální název: Fade
VydavatelstvíFragment
Překlad: Čeněk Matocha
Rozměry: 115x183
Rok vydání: 2012
Počet stran: 256
Typ vazby: brožovaná

Anotace

Některé noční můry nekončí... Zvlášť když se nechtěně dostáváte do snů druhých...
Jmenuju se Janie. Je mi teprve sedmnáct, ale skutečnost pro mě začíná být horší než sny.
Na Fieldridgeské střední škole se dějí znepokojivé věci. Přesto nikdo nechce promluvit a ani vyšetřování nikam nevede. Co je však ještě horší, začínám odhalovat pravdu o sobě a o svých schopnostech - a ta je pochmurná. Vážně, krutě pochmurná...

 **

První věta knihy: Janie proběhne zasněženými předzahrádkami dvou bloků a tiše vklouzne do dveří svého domu.

Tahle malá série s až sprostě jednoduchým stylem přednesu má něco do sebe. A hodně. Je prostě dobrá.

Stejně jako v předchozím díle i v tomto se setkáváme se zvláštním stylem psaní.

Jednoduchými větami a skoro až strohým stylem popisování. Ale něco mě na tom fascinuje. Možná je to tím, že je knih napsaných takovým stylem málo. A to mě k této sérii táhne.

Trpělivě.
Čekal.
Až Janie nasedne
. - Cabel, str. 49

Znovu se setkáváme s Janie Hannaganovou, sedmnáctiletou středošklačkou, která se narodila se zvláštní schopností. Je Lovkyni snů a dokáže se lidem, kteří si zrovna v okolí dávají šlofíčka a sní své příjemné, nebo naopak i hrozivé sny, propadnout do snů. Ztratí cít v prstech, nevidí své okolí a je přinucena snít se svou "obětí". Časem se to naučila trochu krotit, dokázala sny pozměnit a v nejhorším případě se ze snů vytrhnout. Přesto ji tato její schopnost ničí život. 

Jednoho dne si ji našla Kapitánka Fran Komisky. Už měla s Lovci snů co dočinění a ihned chtěla vzít Janie do svého týmu. Kdo jiný, než Lovec snů, totiž dokáže prohledat místo, kde se skrývá nejvíce stop - totiž podvědomí? Sny nám mohou prozradit hodně. A toho si je Kapitánka i policie vědoma. Janie nadšeně souhlasila, protože se konečně cítila být užitečná a získala v životě nějaký cíl.
V týmu Kapitánky Komisky potkala také Cabela Strumhellera. Kluk s bolestivou minulostí, který pomáhal Kapitánce řešit případy tam, kde potřebovali nějakého teenagera. S Janie si docela dobře sedli. Vlastně se do sebe zamilovali.

Možná spolu vážně vydržíme, pomyslí si Janie. Dva outsideři se našli. str. 105

Vstříc temnotě je zvláštní kniha. Kdybych k sobě byla upřímná - kromě toho, jaký prapodivný styl psaní má a toho, jak je krátká, je to v podstatě kniha, která mi naprosto vyhovuje. Pár sprostých slov, akce, kterou mám ráda a při které se prostě stane nějaká ta "ošklivá" scéna. A čte se neuvěřitelně rychle a dobře. Po jedničce jsem nevěděla, co vlastně čekat. Procitnutí mě strhla svou skoro surovostí, bylo to něco, co jsem nečetla a já do toho spadla po hlavě. Ale to stejné se mi u druhého dílu samozřejmě stát nemůže, že? Dva středoškláci, dva tajní agenti. Poutavý zajímavý děj, autorka dokázala udržet jisté napětí po celou dobu čtení. Bylo to rozhodně více, než jsem čekala.

K postavám - Janie mě překvapila a potěšila. Narozdíl od první knihy se mi zdálo, že se chovala dospěleji, neutápěla se tolik v sebelítosti (klíčové je slovo tolik), našla si svůj cíl a díky tomu se zdála být hned snesitelnější. Co kecám, vlastně jsem si ji i oblíbila.
Na druhou stranu mě zklamal Cabel. V Procitnutí jsem si ho zamilovala. Byl svěží postava, která měla co do sebe, vtipný, pohotový. V druhém díle, hlavně ke konci, bych jej ale chrakterizovala slovy: neurotický rozmazlený spratek. Možná je to vůči němu nespravedlivé, ale bylo to tak. Nedokázala jsem se do něj vcítit a nechápu ani, co to tam na konci sakra vyváděl. Na druhou stranu, přestože se ohledně ochrany Janie choval přehnaně, není to typický hrdina a zaujal mě. Má své jizvy. Jak na těle, tak na duši. A to se taky cení.
S Janie navíc tvoří kouzelný pár. Praštěný, hloupý, ale krásný.
Třetí postavou, kterou bych chtěla zmínit, je Kapitánka Fran Komisky. Je to vyrovnaný pevný charakter, s uspořádanými prioritami, což mi u obou dalších hrdinů chybělo. Je mi líto, že v knize nedostala více prostoru.

...Kapitánka ji informuje, že jde o typický případ "syndromu sebestředného kokota".
Ten termín vymyslela sama
. str. 141-142

Líbí se mi i stylistické zpracování knihy. Děj je jedním typem písma, sny jiným. Stejně tak jsou zajímavé nadpisky odstavců. Data a čas. Hezky to sice umocňuje rámec, ve kterém se pohybujeme (a že já se v časech ztrácím celkem pravidelně), někdy to ale přijde zvláštní. McMann vzala téma, o kterém se moc nemluví, protože je, no, takové ožehavé. Nebála se a napsala dobrý příběh. S čím na mě ale autorka udělala největší dojem jsou samotní Lovci snů - a co to obnáší být jedním z nich. Až se dostanete tak zhruba ke konci této knihy, pochopíte. Ne každý autor dokáže napsat vyrovnaný stav co se týče nějakého toho nadpřirozena. Čerpá, ale někdy neplatí. McMann se tomuto vyhla. A tuto část knihy beru za nejvydařenější možná i ze zatím celé série.

Měla bych zmínit nějaká negativa, ale ona se mi prostě těžce hledají. Ta kniha je dobrá. Nebo je možná tak jednoduchá a krátká, že se na ní nedalo nic zkazit. I když, když už mi to padlo do rány - to jak je krátká vlastně i negativem je. A styl psaní? Stále se ještě nedokážu rozhodnout, za co to pokládám.

Taky zbožňuje hodiny sebeobran, na které chodí dvakrát týdně. Cabel ji občas dovoí, aby na něm trénovala.
Ale ne moc často.
Od té doby, co praštila s jeho zadkem o zem
. str. 120

Knihu doporučuju lidem, kterým v knihách nevadí nějaké to sprosté slovo a drsnější scény. Nejsou nejhorší, přesto se objevují. Je to zvláštní kniha, která se ale strašně dobře čte a je perfektní pro takové to čtení pro odreagování. Přestože se mi dvojka zdála slabší, než jednička, stále to jsou knihy, které mě do sebe dokázaly vtáhnout a bavily mě. Jsem zvědavá, co si autorka vymyslela pro poslední díl. Po dvojce, která měla i slušnou zápletku, totiž vážně očekávám zase něco stejně dobrého.

Hodnocení: 4/5

**

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelstvá Fragment za poskytnutí RC výtisku.


Lovkyně snů 3 - Osudové rozhodnutí

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (6x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Vstříc temnotě - Lisa McMann kuci 30. 07. 2012 - 11:40
RE(2x): Vstříc temnotě - Lisa McMann moira 07. 08. 2012 - 17:01
RE: Vstříc temnotě - Lisa McMann chuckyna 01. 08. 2012 - 18:31