Procitnutí - Lisa McMann

19. listopad 2011 | 10.29 |
› 

Lisa McMann (narozena 27. února 1968) je americká spisovatelka a matka dvou dětí. Debutovala se svým románem Wake (Procitnutí) a ten se hned stal jedním z nejprodávanějších románů pro mládež, stejně úspěšné jsou i zbylé romány její trilogie. Má ráda vaření, čtení, reality shows a ráda tráví čas s rodinou.

**

Procitnutí
Lovkyně snů

procitnuti

Originální název: Wake
Vydavatelství: Fragment
Překlad: Čeněk Matocha
Rozměry: 115x183
Rok vydání: 2011
Počet stran: 216
Typ vazby: brožovaná

Anotace:

Sedmnáctiletou Janie už nebaví, že se stále propadá ostatním lidem do snů, zejména pokud ten, komu se zdají, někam padá, ocitá se na veřejnosti nahý nebo sní o svých erotických tužbách. Janie se nemůže nikomu svěřit - neuvěřili by jí a mysleli by si, že je blázen. A tak žije se svou schopností jako s nechtěným prokletím, které neumí ovládat. Pak se jednou propadne do noční můry, z níž jí ztuhne krev v žilách. Poprvé není v něčí zvrácené duši jen pozorovatelem, ale i účastníkem...

**

První věta knihy: Janie Hannaganová pustila učebnici matematiky z ruky.

Ta knížka je rozměrově tak maličká! Když jsem knížku rozbalila, zaraženě jsem koukala. Už dlouho se mi nestalo, že bych sáhla po knížce takového pomenšího formátu, i objemově tak krátké. Naštěstí to na kvalitu nemá skoro žádný vliv.

Kniha je psána zvláštním, jednoduchým stylem, který chtě nechtě strhne. Odpustila jsem jí jednoduchost, kde je opravdu jen minimum souvětí a dokonce i lehce popisovací styl, který mi připomíná bodování každé důležité události. A občas narazíme i na kousky jako větné ekvivalenty! Ač se to zdá neuvěřitelné a trochu to odrazuje, vážně to zaujme. A celkově je celé stylistické zpracování zvláštní, nevšední, ale originální. 

Kniha se čte dobře a přečtená je ještě rychleji. Děj ubíhá vpřed a my si jej užíváme, nemáme tam nějaké hluboké filozofické otázky ani zapletené intriky. Je to prostě příběh. Četba na dlouhou cestu nebo zvednutí nálady.

Příběh je psán z pohledu Janie Hannaganové. Setkáváme se s ní jako s dítětem a postupně s ní rosteme. Na začátků knihy jsou časové skoky vcelku opravdu velké, autorka jednoznačně chce začít od staršího věku, zároveň ale chce abychom přesně pochopili, kdo Janie je a jaký postoj zaujímá ke světu. Seznamujeme se s jejím prokletím a seznamujeme se i s prostředím, ve kterém žije. Rychle, účelně, zajímavě. Postupně nám autorka vykreslí vše co potřebujeme vědět a my si možná ani neuvědomíme, kdy už máme o Janiiném světe přesnou předsavu.

Janie se propadá cizím lidem do snů. Ví to. Přestože její mozek vnímá cizí sny, její tělo cítí místo, na kterém je. Je to zvláštní. Je to... děsivé. A Janie to vůbec neumí ovládat. Stačí být od dotyčné osoby jen kousek a už sní s ní. Povětšinou velmi trapné a nepříjemné sny. Dost často noční můry. Zjednodušeně řečeno: leze ji to krkem a veleráda by se toho prokletí zbavila.

Možná mě trochu dráždí sama hrdinka tím, jak se na začátku stále lituje. Na druhou stranu se mi opravdu líbí samo popisování rozvoje postav. Není to prostě nadepsáno a podtrženo. Ne. Právě naopak, McMann si dala záležet, abychom vývoj charakterů postav sledovali, dala nám veškeré pohnutky, které je vedou k jejich chování a celkově si dokázala vše pěkně zdůvodnit.

Před koncem konce bych chtěla dodate ještě toto: Netuším kdy mě to napadlo, ale v hlavě mi neustále straší myšlenka, zda toto není McMannin osobní výsměch dnešní YA literatuře. Znáte to, slečna A zmerčí chlapce B a je láska jak hrom. V knize McMann je to právě naokpak. Některé autorky YA literatury se snaží o zapeklité děje a poučení tak hluboké, až se v nich topíme. McMann opět dělá opak - napsala knihu tak jednoduchou, až by mělo být trestné, že nás dokázala strhnout. Ale to je jen můj názor. Svůj vlastní si musíte vytvořit sami, až si to přečtete.

Dráždí mě, jak je kniha krátká. Opravdu, dějová linie je sice dotáhnutá a zápletka vyřešená, přesto chci ještě. Kniha je jednoduché, trefná, strahující. Děj je přímočarý a obyčejný, ničím skoro nepřekvapuje. Ale plyne lehce, nenápadně a snadno. Někdo by knihu mohl označit za trochu "drsnou". Není to obsahem ani to nemá nic společného s jazykovou stránkou knihy. Je to jednoduše dáno tím, jak je kniha psaná. Styl McMann. A právě díky jemu jsem si tento příběh, který je v podstatě dost průměrný, zamilovala. Mám matný pocit, že je tato knížka orientovaná spíše na ženskou část čtenářstva, přesto je to dílko, které stojí za přečtení. Tím bych to shrnula.

Hodnocení: 4,5/5

**

Tímto bych chtěla poděkovat nakladatelství Fragment za poskytnutí RC výtisku.


Lovkyně snů 2 - Vstříc temnotě
Lovkyně snů 3 - Osudové rozhodnutí

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.53 (19x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře