Dvě zrcadla - Karolína Limrová

6. srpen 2011 | 12.00 |
› 

Karolína Limrová (nar. 1979 v Ústí nad Labem) pracovala několik let jako redaktorka Českého rozhlasu. Beletrii se začala věnovat coby autorka romantických, hororových a humoristických povídek s fantasy tématikou, které publikovala na populárních fan fiction webových stránkách. Dvě zrcadla jsou její knižní prvotinou. S manželem a dvěma dětmi žije v Hradci Králové.

dvě zrcadla

Vydavatelství: Host
Počet stran: 280
Rok vydání: 2011
Typ vazby: vázaná

Anotace:

Romantický upírský příběh od české autorky.

Kdyby si Joshua Merboth nekoupil starobylý dům nedaleko od Longville, zřejmě by nikdy Kate Simmonsovou nepoznal. A nikdy by nepřišel na to, že láska může být silnější než peklo smrti a krve. Na půdě chátrajícího sídla objeví prastaré zrcadlo, jehož kouzelná moc ho zavede do pokoje neznámé dívky. Nemůže slyšet její srdce ani cítit její vůni. Nemůže jí ublížit. Jeho stříbrné oči se mohou jen dívat a v jeho nitru se objeví záblesk čehosi, o čem si myslel, že už je navždy ztraceno. Ale co když přijde den, kdy zjistí, že mu obraz v zrcadle nestačí? Co když víc než po lidské krvi zatouží po zvuku jejího hlasu? Má někdo jako on vůbec právo chtít  víc než její úsměv?

**

První věta knihy: Láskyplně přejel dlaní po právě ohoblované desce.

V první řadě bych chtěla pochválit tu úžasnou obálku, i přebal je vyvedený. Na takové prkotiny si vždy dávám pozor a vcelku dost můj názor ovlivňují. Začala jsem tedy knihu číst se zcela nejlepšími úmysly. Celá kniha se odehrává z pohledu dvou osob, Joshui Merbotha, nadaného malíře a obyčejné prodavačky knih Katherine Simmonsové. Přestože knihu napsala česká autorka, příběh se odehrává v Americe.

Kdysi dávno, v starověkém Egyptě, byla vytvořena dvě zdrcadla. Ty jednou za tisíc let ožijí a kouzlem spojí dvě různé osoby, které jsou si souzeny. Tak se to stalo i v případě Joshe a Kate. Jednoho dne ve zrcadle zahlédli toho druhého a obrátilo jim to celý život naruby. Střídání pohledu Kate a Joshe je hezky graficky zpracováno, další maličkost, která mě strašně nadchla. :)

" Ještě než odešla, zastavila se u mě. Zase položila dlaň na zrcadlo. Loučila se. Kdyby to šlo, objal bych ji a místo sbohem jí políbil do vlasů. Ne. Nebylo by žádné loučení. Nikdy bych jí nenechal odejít. " str. 64

Jak proplouváme příběhem, prožíváme s našimi hrdiny jejich zážitky a touhy.

Joshua je Kate naprosto ohromený a netouží po ničem jiném, než ji najít. A to dokonce natolik, že potačuje své zvířecí instinkty upíra, které nad ním dlouhé dvě stovky let převládaly. Postupem děje pozorujeme, jak se Josh naprosto a od základů mění. Ze zvířete, s kterým přežíval... opět v lidskou bytost. Kate je neméně, než její upíří protějšek, unešená Joshem a zoufale hledá způsob, jak by se mohli setkat.

Co mi vadí je chování Joshe. Autorka možná pozapomněla a do slovní zásoby mu přidělila pár zajímavých moderních výrazů, které bych do dvouset let starého upíra, napsaného jako lehce staromódního, neřekla. Dále mám menší výhrady k přirovnáním a volbou některých slov. A úplně mi nesedly ani některé situace v knize, které jsou tak nepravděpodobné, až se mi zdají směšné. Ale možná už jsem zvyklá plout jen ve vodách hororu a thrilleru a proto mi zrovna tato kniha nesedla.

" ,,Ne, ja bez tebe nikam nejedu. Prostě zavolám domů, že jsem v pořádku a že se zdržím."
"A do hodiny sem oknem naskáče policejní komando," odporoval jsem. "
str. 150

Přesto se mi příběh četl dobře, měl jednoduchou dějovou linii, nechyběly zvraty a autorka nás překvapuje nečekanými originálními nápady. Například vyřešením slunce působícího na upíra. Další z malých tajemství, která vás nechám v knížce objevit samotné.. ;)) Ke konci snad ještě musím poznamenat, že krom jedné dějové linie se v příběhu proplétá ještě jeden příběh - a to samotného Joshe a toho, jak se stal upírem a žil dále.

Možná jsem jen moc kritická a měla bych brát v potaz, že toto je autorčina prvotina. Knihu bych určitě doporučila jako lehčí odpočinkovou četbu, já sama jsem se u ní bavila, jelikož brát knihu vážně opravdu nešlo, a přečetla ji za slabé tři hodinky. Příběh je docela originální, což se v dnešním upírofilním moři tohoto odvětví moc často říct nedá, a chytlavý. Naneštěstí je toto kniha úplně mimo můj knižní revír a přestože jsem se knihou prokousala, nemůžu říct, že by se mi úplně líbila. Nezavrhuju ji. Ale přečíst si ji jednou úplně stačilo.

" Ale už nikdy lidskou krev. Víc nemůžu udělat. " str. 111

Hodnocení: 2,5/5

**

Ráda bych poděkovala nakladatelství Host za poskytnutí RC výtisku.

Anotace a obrázek  obálky ze stránek nakladatelství.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.14 (7x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Dvě zrcadla - Karolína Limrová mixx 11. 08. 2011 - 14:40
RE: Dvě zrcadla - Karolína Limrová lipi 16. 08. 2011 - 11:40