Myslím, že bych se měla nechat vysmát. Vážně. Deníčkuju už častěji, než přidávám povídky. Njn, jde to se mnou z kopce...
30. března 2011
Jak jsem slíbila, jsem (s "menším" zpožděním) tu. Internet je pořád v prdeli, takže nemám jak psát. Avšak je tu dobrá duše, Míša, a u něj jsem mohla napsat alespoň část VST. Dejme tomu tak půlku. Více vážně nemám, strašně se omlouvám, ale... no, nebudu to rozebírat, popel na hlavu si sypu už skoro celý týden, takže bych řekla, že jsem se kála dost a dost. *hluboký povzdech* V sobotu bych ráda dopsala druhou půlku kapitoly VST, možná přidala i Změnit svůj osud, chtěla jsem přidat recenzi na Dům u vycházejícího slunce(kniha, kterou jsem dostala), Magické války.... je toho tolik a přitom nemám čas. Zatracený idiotský modem... !!
No ale uklidněme se. (10... 9... 8... 7... Proč to nepomáhá?!!).
Popadlo mě písatelské šílenství. Vážně, když nemám internet, zase jsem se vrhla na psaní převážně "papírových" povídek. Mám D. což je ta povídka o dracíhc. Do toho jsem (takřka hned po dotčtení úžasné knihy Dům u vycházejícího slunce) začala psát FF na knížku, kterou jsem vyhrála. Povídka zatím nemá název, ale zvažuju Carnevall...
No, k tomu jsem přečetla okolo sedmiset stran úžasného příběhu z pera Sergeje Lukjaněnka (nikdy mě nepřestane udivovat, jaký je to úžasný spisovatel. I když jsem příběh četla cca po čtvrté, stále jsem byla napnutá, zažraná a nedočkavá příběhu, stále se smála, vztekala i plakala...). No a k tomu všemu škola. Ta mě neuvěřitelně deptá. Na dějepis permanentně kašlu, což se mi vymstí hned, jak budeme něco psát, matikářku nesnáším, tudíž matiku úspěšně vytěsňuji ze svého vědomí hned, jak končí hodina. O chemii a přírodopisu raději nemluvím. Prolézám víc než dobře (doteď nechápu, jak z těch předmětů můžu mít za jedna) a to je hlavní. Angličtinářka na nás tlačí a já jsem na angínu naprostý antitaent, takže z toho mám jen problémy navíc. Naučit se slovíčka? Fajn. Gramatiku bych možná taky zvládala. Ale dohromady? Naprostá španělská vesnice. Pro mě. Toť tragikomedie s tématem: Já a škola...
Doufám, že Míšu ukecám i na sobotu a možná se tu něco zjeví, ale to nejisté. Njn, noťas někde (kdoví kde) odpočívá ve svým laptopovým nebíčku a když se posere i modem, z nějž "žije" mimochodem i naše televize a pevná linka, jde vážně všechno do háje. Tak snad prominete utrápené náctileté, hm?
Obrázek týdne:
Obrázek mě uhranul hned, jak jsem ho uviděla. Celkem podobně se i cítím. Přeberte si to...
(zklamaná, běsnící a zoufalá) moira (utrápená, mřící a děsně skleslá)