O čarodějce

Byla jsem venku se svým psem, do uší mi vyřvávala mp3, vítr vál o sto šest a padala tma. V tu chvíli mě obestřel iracionální strach a viděla jsem bubáka v každém stínu, každém bouchnutí zubožené větve hnané silným větrem. V ten čas mě tato báseň napadla. Ve chvíli, kdy vedle mě zrovna lampa blikla a zhasla a já se ocitla jen ve svitu měsíce. Myslím, že takovým tajemným tónem se nese i celá báseň a doufám, že se vám bude líbit.. :))

....

Když tma se bije s temnou modří

A hvězdy zanikají v kalné černi

Mdlá a mihovatá světla lamp jsou tak daleko

A vítr mě tlačí do popředí...

....

Kdy slunce už dávno zebledlo

A utopilo se ve vlastní krvi

A nebi teď vévodí bílá paní

Odívající se jen namodralým stříbrem

A bílým svitem jasných hvězd... 

....

Kde v temných stínech žhnou ty oči

jenž krvelačným zábleskem se stále kalí

Kde čeká mě jen jek meluzíny

a vichr mi vlasy v šíleném tanci točí...

....

Nebojím se utíkat a přitom se smát

Jako když vánek ze mě chce strhnout oblečení

Nedočkavě jako ruce muže při tanci

jenž vždy končí citem nenaplnění

jelikož muž jde příliš brzy spát...

....

Jako když ze rtů mi plynou slova prokletí

Jako když míchám jedy a nápoje smrti

I tehdy se usmívám stejně

Jako ve chvilkách před smrtí.

....

Lhostejně, svůdně a náramně krutě.

....

V běhu se hned prudce zarazím

A vítr se o mě opře v domnění

že k zemi mě strhne a dá konec tomu mučení

jenž v sobě úprk snoubí tak.

....

A zableskne se ostří zbraně

 za chvíli je vše u konce...

....

A muž s bolestným pohledem..

A žena s rudým řetízkem..

A noc pomalu tonoucí

A světla lamp tak nežhnoucí

....

...ztrácí se ve verších básně

jenž zanikne v jazycích ohně...

....

Maleus maleficarum *

ty jsi ruka boží

requiescat in pace **

špinavá čarodějnice.

....

Tak co na to říkáte? Vím, stále se tam opakují ty a tatáž slova, ale psala jsem to ve chvilce mé básnické posedlosit a nemíním to nijak zásadně měnit.. x))

* znamená Kladivo na čarodějnice a ** zase R.I.P. - Odpočívej v pokoji.

obrázky z: deviantart.com