Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

vera-nike: Jsi kouzelnice… jinak si to vysvětlit neumím, že sic nevím, o čemže to čtu, ale zároveň mám dojem, jako bych chápala každé slovíčko, jakoby vše do sebe zapadalo a já jsem tak nadšená! Tak moc nadšená! Prostě jen šťastná, plná energie a zvědavá na další větičku, i když před chvílí ve mně energie nebylo… copak to děláš, carissima? Copak mi to provádíš? Líbí se mi to, líbí se mi tvé umění, ale začínám pochybovat o tom, že je to jen obyčejné psaní… tohle není nic obyčejného, tohle promlouvá k mé bytosti příliš silně, příliš jasně, jazykem, který není uměle vytvořen…

---
vera-nike.pise.cz

moira: Vím, že máš vlastní blog a tam přidáváš příspěvky, ale popravdě nemám čas blogy obletávat. Kde jsou ty časy, kdy jsem hodiny seděla před pc a četla desítky povídek jiných? Nechtěla bys mi na mail poslat nějakou Tvou dodělanou práci?
A děkuju. I když začínám pochybovat, že moje kapitoly doopravdy čteš a prostě jen automaticky neházíš koment pod články.

---
moira.pise.cz

vera-nike: Vpravdě, toho času i mně ubývá, takže jsem ráda, že zvládám číst tady u tebe a pak mám už jen dvě stránky, kde kouknu nějak pravidelněji... a co se týče mého psaní? Vážně je to hrůza... jakoby všechno mizelo? Ovšem ty jsi a věřím, že i vždy budeš, má oblíbená múza...

---
vera-nike.pise.cz

moira: dopsala jsi něco delšího? Nemyslím románově-delšího, spíše takových 10-20 kapitol (jop, já mám co říkat, když sama tento rozsah nedodržuji. ), ráda bych si něco přečetla.
Uh, no, Múza bych si říkat nechala ráda, ale nemyslím, že jsem na to ta pravá. A ta krize psaní mě taky štve, jako bych se k ničemu nedokázala dokopat. Není pravda, že by mě nic nenapadalo, to naopak, stále mě napadá, ale pokaždé něco jiného. A po pár dnech mě to pustí. Je to frustrující. A chci dopsat VV, abych se mohla pustit do HNS, a poté možná i zpátky k Dětem krvavé Stopy? Četla jsem předevčírem pár kapitol, jen tak namátkou, a přineslo mi to sentimentální vzpomínky. Zdálo se to vše tak dávno. Weird...

---
moira.pise.cz

ver: Dopsat něco delšího... mno, mám stejný problém jako ty aktuálně, až na to, že u mě byl aktuální vždy: Ve všech delších (a převážně originálních) povídkách mi jednoduše chybí kusy textu... a neb stále jsem se nedokopala k tomu, abych psala scény na přeskáčku a pak v nich hledala, kterou zařadit za kterou, tak se v tom ztrácím a mám většinou jen začátky a zbylé části v myšlenkách. A víš, že kapitoly v mé tvorbě jsou daleko kratší než je běžné (prostě všechno si u mě zaslouží vlastní kapitolu. Asi bych měla zalézt pod stůl, ať se o něj můžu bacit).
Nu, ale jsi Moira, takže myslím, že k té inspiraci nemáš daleko. Osud se přece nenapíše bez nápadu, no ne? Ach, na Děti krvavé Stopy si už téměř nepamatuji... tak nemilý to fakt. Ovšem vím, že jsem díky tomu příběhu byla nehorázně zmatená... Ty mě ostatně v zásadě mateš svými příběhy, tedy VV jsem začala nějak konečně chápat, nebo spíše nechápat, ale rozumět, což zní sic naprosto nemožně, neb ani vyjadřovat se neumím (dokonalá vlastnost pisálka) avšak možná s kupou štěstí, co by na tebe náhle spadlo, bys pochopit moje zmatené myšlenky ve Verštině mohla .

---
ver.pise.cz

moira: uh, no, mně toho v hlavě běhá tolik, že když něco okamžitě nezapíšu, je to navždy ztraceno. *smích* Nevím, jak to dokážeš, si to v hlavě ještě stále udržovat.

Moje kapitoly jsou čím dál delší. Nevím, zdá se mi, že když je kapitola krátká, obzvláště u lidí, kteří postují s delšími časovými mezerami, udělá to více škody než užitku. Krátká kapitola, pokud nemá každá super pointu, podle mě není dost, aby se člověk do příběhu vžil. Skončí tak strašně rychle. Nebo tak alespoň omlouvám ty moje super dlouhé kapitoly. *smích* Pravdou ale je, že se snažím kapitoly udržovat v rozmezí +6 stran. Do 12 max, ale to se mi poslední dobou povede už jen málo. Mít je tak dlouhé.
A proč by každý detail nemohl mít svou vlastní kapitolu? Jen se podívej na mě, jak se krásně rozkecávám v o každé pitomosti.

DKS bylo zmatené? Well, možná to tak působilo, protože jsem to usekla v půlce... ale docela to mělo myšlenku, jen kdybych se k ní dostala. To, co je zveřejněné, je pořád tak trochu úvod do světa. (Důvod, proč jsem s tím sekla - byla jsem příliš frustrovaná, že se nemůžu pohnout z místa, chjo.) Plus René, s kterou jsem se nechala unést a vymyslela jí z placu její vlastí minipříběh a ten jí pak hned i napsala.

U know, já nikdy přesně nepodchytila ten koncept, že na VV něco nechápeš, tak se toho prostě jen budu držet. *smích* A postla jsem Ti kapitolu, o které jsem si jistá, že Ti s konečnou platností vše vysvětlí, nebo Tě dokonale zmate. Nevím, pro co se modlím víc. *smích*

---
moira.pise.cz