Nebezpeční jsou snílci bez fantazie.

Jiří Žáček

moira: jak se mi daří a jestli pokračuju? no nedaří se nejhůře, jen s tím pokračováním mám lehčí trable. Ne že bych s blogem skoncovala úplně - to bych si neodpustila - ale kvalita článků jde pěkně rychle dolů. xP Tak ale co už, píšu? píšu. A zas tak hrozný to ještě není. x))
hloupé to kritizovat? hloupé je, žes to nekritizoval, osle! Ale máš pravdu, už delší dobu mám období, kdy prostě všude musím natlačit nějaký vztah. deprimuje mě to. to mám z toho, co čtu za ptákoviny. Já chci zpátky ty časy, kdy jsem dokázala napsat pořádnou fantasy povídku bez jakýchkoliv psychických žvástů!!
Hej, já si pamatuju všechny lidičky, kteří nějak výrazněji ovlivnily moji tvorbu. Třeba prvního človíčka, kvůli kterému jsem vůbec začala psát. Toho, který mě podržel, když jsem se na to chtěla vykašlat. tebe, jelikož jsi jediná osoba, který to kdy zkritizovala - bez legrace.
S novou povídkou - no, doufat můžeš. Ale když napíšu, že se od toho máš držet na sto kilometrů daleko, udělej mi tu laskavost a doopravdy to nečti. už tak o mém psaní musíš mít jen to nejhorší mínění.

PS: jedna taková dobrá povídka by byla. Jenže je docela složitá a já v ní musím udělat pořádek. mohla by se ti líbit. Pokud se nestane něco vážně definitivního (jako kdyby se třeba uráčilo mě srazit auto), mohla bych na tom zapracovat a už kolem srpna by možná mohla vyjít první kapitola. ) stále ale doporučuju raději knihy, než mé povídky. S kvalitou to není nejslavnější.