The Bear and the Nightingale by Katherine Arden

2. únor 2017 | 23.45 |

The Bear and the NightingaleThe Bear and the Nightingale by Katherine Arden

29.1.2017 - 4,5*

Bylo to něco jiného, než jsem čekala. Čekala jsem malou, zasněženou vesničku, ve které bude cácorka s očima čarodějky tancovat s duchy v kopcích, zlá macecha, sněhové závěje vysoké jako věže a v každém koutě kouzelné bytosti a ve stínech démoni. Možná jsem čekala YA příběh o hrdince, která bude bojovat proti zlu, ale díky atmosféře a pozadí by se to četlo dobře.
Tohle to nebylo. Ne úplně. Autorka stále skvěle zachytila ruský folklor venkova, ale ohledně ostatního... Dostala jsem delikátně upletenou mozaiku z mnoha střípků pohledů, postupné gradování děje.
A koně.

Psaní.
Co mě udeřilo jako první - postupné gradování. První půlku knihy jsem se celou dobu o Vasilisu tak strašlivě bála. Tak mě to vtáhlo. Pak tam byla ta kouzelná atmosféra. Jelikož autorka dokázala skvěle vystihnout mytologii a zakomponovat to tak nenásilně do linie příběhu. A melancholii a smutek nad starými cestami, a novými. Tlak mužů a svázané ruce žen minulosti. Snaha pomoct, ale lstivý, vychytralý nepřítel, který tak mistrně manipuloval všemi ostatními.
Nespravedlnost tam, kde by se jiní autoři násilně snažili vepsat happy-end.

Strašně se mi líbilo, jak autorka vystihla mýtické postavy. Jelikož byli jako z pověr. Na jednu stranu přátelské a na druhou kruté, jelikož to byla jejich přirozenost.
Nemluvě o začátku a Mrazíkovi. :D
Když už jsme u něj... my, my, nebyl on nejlepším charakterem knihy? Úžasně nepřikrášlený.
A magie. Taková obyčejná, neotřelá. Jednoduchá.

Mělo to delikátní, podivný děj. Pomalu, líně se táhl na pozadí knihy. Někdy zarazil nečekaný vývoj situací, například kontrast mezi venkovem a poté návštěva carského Dvora a setkání s Carem.

Četli jsme příběh z pohledů různých postav, a můžu říct, že všechny byly skvěle propracované. Milovala jsem Vasilisiny sourozence. Zlá macecha? Vesnice? Kněz? Charaktery byly vážně dobře zpracované, po psychologické stránce i to, jak nádherně se vyvíjeli (nebo, v některých případech, propadali šílenství). Autorka si hrála s lidskými pohnutkami, někdy je použila proto, aby dokázali překonat překážky, a někdy to byla kudla do zad. Tohle bylo zvládnuto mistrně.

K chybám - není to úplně dokonalé. Konec se mi zdál překotný a lehce přitažený za vlasy, lehce samoúčelný a na to, jak krásně to bylo zpracované, vyřešené... stupidně jednoduše. Nedožilo to potenciálu, který to mělo. Úplný konec byl zase příliš useknutý, i když má takové lyrické kouzlo. Jsou tam nezodpovězené otázky nebo, když se na to člověk podívá z druhé strany, prvky, které byly zbytečné a v knize být nemusely.

Někdy jsem měla problém s parafrázováním ruských slovíček. To pak pokaždé vypadalo jako - oh, to je Mrazík. Aha. To bylo docela lehké. Ale třeba na "oheň" jsem přišla až po nějaké době. :D :D Občas mě iritovalo, jak autorka uklidila z cesty postavy tak, aby jí to sedělo do děje a oni nezasahovali.
Ale je to prvotina. Zatracený autorčin debut. Pokud tak bude Arden psát nadále, nejsem si jistá, že jsem připravená na knihy, co jí vyjdou za nějakých deset let. :D

Zamilovala jsem se do toho. Máte rádi Robin McKinley? Sharon Shinn? Co se postav a jejich zachycení týče, Stephena Kinga? Jelikož Arden píše jako oni. Vykresluje pozadí, hraje si s charaktery, které pomaloučku probouzí a pak je pomocí okolností nechává klopýtat po cestě. Není to kniha zaměřená na děj jako spíše na charaktery, na atmosféru před akcí. :)
Co se The Bear and the Nightingale týče, těšila jsem se až moc a byla vyděšená, že jsem si to tím zkazila. A určitým způsobem to tak bylo. Ale byla to solidní kniha a získala si mě zase na jiných místech. Člověk se do ní nesmí nutit. Je to příběh, na který jeden musí mít náladu, taková zimní pohádka. Teprve poté se v ní můžete dokonale ztratit.
Well, budu opět na chvíli optimista, jelikož se čas od času vyplatí se na něco těšit a překvapení bývají i skvělá. :))

Anotace:

The Bear and the Nightingale

At the edge of the Russian wilderness, winter lasts most of the year and the snowdrifts grow taller than houses. But Vasilisa doesn't mind—she spends the winter nights huddled around the embers of a fire with her beloved siblings, listening to her nurse's fairy tales. Above all, she loves the chilling story of Frost, the blue-eyed winter demon, who appears in the frigid night to claim unwary souls. Wise Russians fear him, her nurse says, and honor the spirits of house and yard and forest that protect their homes from evil.

After Vasilisa's mother dies, her father goes to Moscow and brings home a new wife. Fiercely devout, city-bred, Vasilisa's new stepmother forbids her family from honoring the household spirits. The family acquiesces, but Vasilisa is frightened, sensing that more hinges upon their rituals than anyone knows.

And indeed, crops begin to fail, evil creatures of the forest creep nearer, and misfortune stalks the village. All the while, Vasilisa's stepmother grows ever harsher in her determination to groom her rebellious stepdaughter for either marriage or confinement in a convent.

As danger circles, Vasilisa must defy even the people she loves and call on dangerous gifts she has long concealed—this, in order to protect her family from a threat that seems to have stepped from her nurse's most frightening tales.

Medvěd a slavík

Na okraji ruské divočiny trvají zimy většinu roku a sněhové závěje bývají vyšší než domy. Vasilise to nevadí - tráví zimní noci schoulená u žhnoucích uhlíků ohně s milovanými sourozenci a všichni posluchají pohádky, které jim jejich chůva vypráví. Její nejmilovanější je hrozivý příběh Mrazíka, modrookého zimního démona, který se zjevuje během mrazivých nocí, aby polapil neopatrné duše. Moudří Rusové se jej obávají a, varovala jejich chůva, ctí duchy svých domů, dvorů a lesů, kteří chrání jejich domovy před zlem.

Po smrti Vasilisiny matky odjel její otec do Moskvy a vrátil se s novou manželkou. Velice zbožná a měšťačka až na kost, Vasilisina macecha zakázala rodině uctívat a obětovat domácím duchům. Podřídili se, avšak Vasilisa začala být vystrašená, jelikož cítila, že na jejich rituálech záviselo mnohem více, než ostatní tušili.

A opravdu, úroda začala upadat, zlověstné lesní bytosti se plížily blíže k vesnici, kterou postihovalo jedno neštěstí za druhým. A po celou dobu se Vasilisina macecha stávala příkřejší v jejím rozhodnutí vychovat svou vzpurnou nevlastní dceru podle svých představ a vdát ji, buď to, nebo ji nechat zavřít do kláštera a konečně ji tak dostat z domu.

S nebezpečím, které se stahuje čím dál blíže, se Vasilisa musí vzepřít i svým nejmilovanějším a přijmout nebezpečné dary, které tak dlouho skrývala - a ochránit tak svou rodinu před hrozbou, která jako by vystoupila z jedné z nejstrašidelnějších pohádek její chůvy.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře