Bazilišek

26. červen 2010 | 14.54 |

Když jsem procházel jeskyněmi, stále jsem měl pocit, jako by mě někdo sledoval. Zatím jsem to ignoroval, musel jsem najít svou malou dcerku. Bylo už pozdě, svou malou Natašku hledám půl dne, ale tady v jeskyních jako by zmizela beze stopy. Ale nemůžu polevit v úsilí... má žena na mě spoléhá! Spoléhá na to, že naše dítě najdu!

Pocit, že mě něco sleduje dosáhl maxima a já měl nepříjemnou předtuchu, že něco stojí za mnou. Ještě, než jsem se otočil mě ovanul puch síry a uslyšel jsem tiché, hypnotuzující syčení. Z toho pachu síry se mi točila hlava a já umdléval.

Když se mi do těla zabořily nějaké zuby obřího zvířete, necítil jsem to, protože tělo jsem měl úplně umrtvené. Svaly mě neposlouchaly, proto mi hlava padla navzad a já to uviděl. Tu nestvůru, co nejspíše zahubila nejdříve mou dcerku a nakonec mě. Spletl jsem se, nebyly to zuby, co mě trhaly. Do mě se zabořil zobák. Nestvůra s kohoutí hlavou a hadím tělem...bazilišek. Na další myšlenku už mi nezbyl čas, v ukrutných bolestech jsem zemřel.

Bazilišek

Jiná pojmenování: AJ - basilisk,  NJ - basilisk,   FR - basilic,   Italsky, portugalsky, španělsky - basilisco,   Slovensky - bazilišok,   Polsky - bazyliszek,   Holandsky - Basiliek,   Latinsky - basiliscus

Bazilišek I.
Čeleď: Serpentigentidae

Bazilišek dokáže člověka usmrtit pouhým pohledem. Záznamy se shodují v tom, že ať padne nemilosrdný pohled této nestvůry na cokoli, daný živočich či věc vzápětí zkamení. Neméně smrtící jsou baziliškovy jedovaté sliny, které skolí klidně i slona.

Jedna z nejobávanějších lesních oblud má hlavu a pařáty kohouta a její ocas připomíná hada. Bazilišci se prý rodí z vejce sedmiletého kohouta, sneseného za úplňku, na kterém pak devět let seděl had nebo ropucha.

Existuje několik způsobů, jimiž se můžeme chránit před tokem tohoto záludného tvora. Osvědčilo se opatřit si předmět, který odráží obraz – například obyčejné zrcátko -, jímž v případě potřeby obrátíme pohled nestvůry proti ní. Vyplatí se mít u sebe rovněž lasičku nebo kohouta. Říká se, že lasička znamená pro baziliška smrtelné nebezpečí, nicméně kohoutí kokrhání bývá ještě účinnější: způsobí totiž baziliškovi záchvat, při němž obluda sama sebe uklove k smrti.

Zdroj

Bazilišek II.

Nejhrůznější z mýtických stvoření se objevuje v legendách Východu i Západu jako představitel zla, neřesti a nemoci (případně i ďábla). Měl smrtící pohled a každý, kdo s ním chtěl bojovat, ho mohl pozorovat jen v zrcadle. Je zobrazován jako spojení kohouta a hada. Netvor podoby kohouta s tělem rudohnědého ještěra chrastí šupinami a mění zelenou zem v prašnou poušť.

Po vsích se říkalo, že bazilišek se zrodí z kulatého vejce bez žloutku sneseného černým kohoutem. Toto vejce musí být sneseno jen je li Sírius na obloze. Spatří li toto vejce těhotná ropucha, zamiluje se do něj a snese u něj své vlastní vajíčka. Poté se o svá mláďata stará. Působením jedu baziliška na skořápce vejce zhynou vlastní mláďata ropuchy. Adoptivní matka se však dál stará o baziliščího nalezence. Po prvých projevech života, kdy se bazilišek začíná klubat, se ropucha zděsí svého činu a prchne. Prvý dech čerstvě narozeného baziliška jedním úderem rozrazí zem až na pět sáhů hlu-boko. Spokojený bazilišek se zavrtá do průrvy a snaží se tam dospět. V dospělém stavu nabývá velikosti koně. Chřestíc šupinami se vydává do světa ukojit svůj nekonečný hlad a působit zlo a zmar. Kudy projde, zůstává poušť, pekelný smrad a morová rána. jeho největším potěšením je jedovatě kálet do obecních studní a przniti dobytek na loukách.

Některé prameny uvádějí tři druhy: zlatý bazilišek dokázal člověka otrávit pouhým pohledem, další druh chrlil oheň a třetí, podobně jako v řecké mytologii Medúza se zmijemi místo vlasů, vyvolával takovou hrůzu, že jeho oběti zkameněly. Ve středověku lidé věřily, že je jen jeden způsob jak bojovat s baziliškem. A to jeho vlastní zbraní - smrtícím pohledem. Údajně se neohrožení hrdinové vkrádali do baziliščích doupat s velkými zrcadly nebo s perfektně vyleštěnými štíty.

toto jsem našla na internetu... TADY

Bazilišek III.

- z řeckého basiliskos (βασιλίσκος) malý král nebo králíček, který vznikl zdrobněním řeckého slova král basileús (βασιλεύς). V latině se používá označení regulus - malý král.

Antická podoba baziliška

Přestože se bazilišek vyskytuje poprvé již v řecké mytologii, přesnější popis máme až z prvního století z Historia naturalis (Gaius Plinius Secundus roku 77).

Podle antického mínění je bazilišek méně než 12 palců (asi 30 cm) dlouhý had, který má na své hlavě bílý diadém. Baziliška vždy nalezneme na poušti a to díky jeho destruktivním schopnostem, kterými z jakékoli krajiny za pár chvil vytvoří poušť. Proto se jeho domovskou zemí stala Cyrencia, Římská provincie nalézající se v dnešní Libyi. Všichni hadi slyší na jeho syčení, je tedy jakýmsi vládcem hadů. Bazilišek se ale na rozdíl od nich pohybuje ve vertikálním směru se vztyčenou hlavou. Jeho dech rozbíjí skály a spaluje trávu. Kromě toho všeho je bazilišek nejjedovatějším tvorem vůbec. Tradovalo se, že pokud je bazilišek probodnut kopím jezdce na koni, tak je otráven nejen jezdec, ale i kůň.

Jiné antické prameny uvádí, že bazilišek může být překonán pomocí zrcadla podobně jako Medusa. V tomto výkladu má bazilišek schopnost smrtícího pohledu.

Další možností jak překonat jakéhokoli baziliška je přivést do jeho doupěte lišku. Lišky se v přítomnosti baziliška zmocní bojové šílennství. Začne s baziliškem zápasit a nepřestanek dokud jí bazilišek neusmrtí nebo dokud ho nekousne. Toto kousnutí je pro baziliška smrtelné.

Využití trofejí z baziliška

  • Baziliščí kůže se používala jako prostředek k odupuzování hadů a pavouků. (Apollónův chrám)
  • Popel z baziliška měl sloužit k proměně stříbra ve zlato.

Bazališek ve středověku

Řecký spisovatel Claudius Aelianus ve svém díle De Natura Animalium (175-235) poprvé uvedl, že je pro baziliška smrtelné kohoutí zakokrhání. To mělo později zásadní dopad jak na baziliškův vzhled, tak na chování poutníků, kteří si s sebou na cesty brali kohouta, aby je ochránil.

Zrození baziliška

Postupem času byla vymýšlena spousta verzí baziliškova příchodu na svět. S tím se měnil i baziliškův vzhled z čistě hadí podoby do podoby chymerické. Výsledná středověká podoba zrodu vznikla skloubením předchozích teorií.

Baziliščí vajíčko snese sedmiletý Kohout do hromady hnoje v době kdy Sírius je vidět na obloze. Toto vajíčko nemá běžnou skořápku, ale jen tenkou kožnatou membránu a musí být vysezeno ropuchou.

Zdroj: http://cs.wikipedia.org

Obrázky tady...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře