ZSO: #17 Černý osud 1/2

23. červenec 2011 | 19.52 |

,,Plamenomet!" křikla jsem. Flareon ňafla a pak vypustila dechberoucí sloupec ohně. Avšak Eevee nejspíše chtěl bojovat až do konce - zapřel se a pak použil železný útok. Neuvěřitelně rychle poté Stínový útok. Ještě před chvíli vypadalo vše na nejlepší cestě. Jenže pak se Eevee sebral a přestože už neútočil tak často, stále více, než by mi bylo milé. Zdál se nevyčerpatelný.

,,Ohnivá koule!" rozkázala jsem nepřítomně a vymýšlela, jak toho zarputilého Eeveeho porazit. Byl zatraceně houževnatý. Ohnivá koule svým světlem tu Stinnou oslabila, poté se obě střetly. Bohužel Stinná byla o trochu silnější, než Ohnivá, a kousek Flareon zasáhl. Bolestně kníkla. O pár klopýtavých kroků ustoupila, pak se však vyrovanala a zavrčela.

,,Ohnivé střely, žhavá oháňka! Probůh, Flareon, dosta ho už!" zasténala jsem, nervy napjaté k prasknutí. Flareon splnila opravdu velmi dobře - ale znovu se projevily důsledky brzkého vývoje. Eevee byl rychlejší něž ona - i když jen o fous. Flareon lapala po dechu a nevraživě Eeveeho sledovala, bála jsem se, že se zase poddá Rage.

,,Rychlý útok, ohnivý polibek!" Rychlému útoku Eevee utekl, ohnivý polibek odvrátil drtivým železným úderem. Nemělo to cenu. Eevee se nevzdá, na boj zblízka je lepší přestože má Flareon výhodu síly a velikosti, útoky na dálku taky brilantně odráží a pokud jimi budu plítvat, Flareon svůj vnitřní plamen vyčerpá. Jak ho mám sakra porazit?

Něco mě napadlo.

,,Kouřová clona!" rozkázala jsem. Flareon se zarazila a podívala se na mě dokonale zmateně. Krucinál, zapomněla jsem, že jsem jí tento útok ještě neučila. ,,Kouř z tlamičky! Má to podobný zdroj, jako tvůj oheň-" ani jsem nestihla varovně zakřičet, Flareon už odletěla pod silou Eeveeho nárazového útoku. Eevee zadýchaně Flareon sledoval, Flareon se pomalu stavěla na nohy. Při došlápnutí na přední levou pac zakňučela. Musím to rychle ukončit. Musím, jde to z kopce. Ale jak?

,,Poslední pokus, pak končíme." zavrčela jsem. Flareon se na mě mrzutě podívala. ,,Ohnivou zeď, nesnaž se oheň zúžit, nech ho rozpínat se." povzdechla jsem si. Nečekala jsem, že se ten útok povede. Chtěla jsem dosáhnout toho, že oheň bude všude, tudíž i když Eevee plamen rozsekne, z ostatních stran ho popálí. Navíc by ohnivé stěně teoreticky ani neměl mít možnost utéct. Avšak.. teorie je teorie a Flareon už je dost vyčerpaná. Ne, nerada se vzdávám a předčasně klesám na mysli, ale tento boj trval už moc dlouho a byl moc vleklý. Eevee je zatraceně silný protivník. Flareon se roztřásla, pak se však zhluboka nadechla a...

Nedokázala jsem na to ani zírat, musela jsem se osilněně odvrátit. Plamen, který z Flareon vystřelil, byl dost podobný hyperpaprsku. Svou silou ohýbal trávu až k zemi, vzduch vtahoval do sebe jen proto, aby vás ještě větší silou smetl na zem a šlehl horkým nárazem. Plamen Flareon byl tak jasný, až byl skoro bílý a okraje měl namodralé. Ach, málem bych zapomněla. Rage. Proto je útok tak mocný. Nevěděla jsem však, zda je to dobře nebo ne.

Když plamen dohasl, ležel Eevee na trávě a hlasitě lapal po dechu. Byl silně očouzený a tiše pokňukával. Bylo mi Eeveeho líto, přesto jsem pohotově hodila pokéball. Nemordovaly jsme se s Flareon tak dlouho, abychom ho na poslední chvíli nechaly (zase) utéct. Noc (noc? po tom Flareoniném útoku se vše zdá tak temné...) se osvětlila rudým zábleskem a zraněný Eevee zmizel v rudobílém míčku. Začal se zachvívat a já na něj napjatě hleděla, zatímco jsem i kontrolovala, co je Flareon. Měla vyvrtnutou pac, také dost odřenin a pohmožděnin. Ta si se mnou zítra nezaběhá.

,,No ták, sakra!" zavrčela jsem vynervovaně, když to trvalo až moc dlouho. Míček se stále vzpíral. Eevee se nechtěl vzdát.

Pokéball se rozzářil a ve mně pokleslo srdce. Eevee to dokázal. Znovu se...

Pokéball náhle pohasl a přestal se hýbat. Se zatajeným dechem jsem na něj chvilku nevěřícně zírala, než mi to vážně došlo.

,,Ááá!" křikla jsem a vrhla se k pokéballu. Flareon frustrovaně zavrčela, na mě, na pokéball, na svou nohu, avšak pak také začala vrtět ohonem a radostně štěkla.  Hodila jsem si pokéball s Eeveem na opasek a vzala jí do náruče.

,,Zlaro, zlato, zlato! Dokázala jsi to! Drahoušku, ty jsi tak šikovná, skvěle jsi bojovala, já ti říkala, že to spolu dokážeme, Eevee byl velmi silný soupeř," švitořila jsem rozradostněle. Flareon mi olízla tvář a... odpadla. I ona byla naprosto vyčerpaná. Hrklo ve mně, ale donutila jsem se uklidnit. Rychle jsem ji tedy sevřela pohodlněji a vyběhla k vile.

Přestože jsem měla dva těžce zraněné pokémony, byla jsem nadmíru spokojená. S Flareon - společně - jsme Eeveeho porazili. Na tváři mi pohrával úsměv a byla jsem neuvěřitelně šťastná. Tak moc, jako už dlouho ne. Dlouho ne...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (3x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: ZSO: #17 Černý osud 1/2 dara 23. 07. 2011 - 20:29
RE(2x): ZSO: #17 Černý osud 1/2 moira 26. 07. 2011 - 01:28
RE: ZSO: #17 Černý osud 1/2 faire 29. 07. 2011 - 19:51