11. část

25. září 2009 | 18.34 |

11.kapitola

Procitla jsem a uvolnila jsem své tělo z křeči. Proměna! blesklo mi hlavou. Teď je ze mě upír...
Otevřela jsem oči a žasla nad tím, do jakého detailu jsem dokázala rozeznat malé smítko prachu ve vzduchu. Ale něco bylo špatně. Rozhlédla jsem se a uviděla, že nejsem jediná, komu proměno probíhá nebo končí. Na ostatních třech postelích ležel blonďák s jizvami. Copak je jed neměl odstranit? Na dalším lůžku ležela malá dívka s rozježenými vlasy. A na posledním lůžku ležel nádherný kluk s bronzovými vlasy.
Nadechla jsem se a začalo mě nesnesitelně pálit v krku. Bolestně jsem se rozhlédla a spatřila asi deset postav v pláštích od šedé až po černou. Obezřetně se na nás dívali.
,,Co se děje?" nechápala jsem nic. Vše bylo tak zmatené. Přepadl mě strašný smutek, ale nevím proč. A taky mě popadla strašná zuřivost vůči těm upírům. Ani né za jednu miliontinu vteřiny jsem na postely stála v bojové pozici a zuřivě na ty tmavoplášťové postavy vrčela. Pak jsem přestala a podivila se, proč jsem začala vrčet. Rozhlédla jsem se a uviděla, že se na mě blonďák dívá pronikavým pohledem.
On mě uklidnil, ale jak? pomyslela jsem si.
,,To bych také rád věděl..." broukl kluk s bronzovými vlasy a já s sebou cukla. Tentokrát jsem se překvapeně dívala na něho:
,,Jak..." a kluk se zatvářil zmateně.
,,Tys to neřekla nahlas?" zeptal se znepokojeně.
,,To pálení v krku!" vřískla ta malá upírka.
,,Co se to tady děje!" zavrčela-zeptala jsem se těch černých postav.
,,Oni nás přeměnili, protože se staneme nejsilnějšími upíry na planetě.. neslyšela si?" řekl otráveně kluk s bronzovými vlasy a já měla co dělat, abch na něj neskočila.
,,Nedělej ze sebe chytrýho, jo? My tady nic neslyšeli!" prskla jsem na něj. Kluk s bronzovými vlasy se na mě podíval jako na blázna.
,,Je to pravda, já taky nic neslyšel.." přidal se na mou stranu blonďák. Já se na kluka s bronzovými vlasy vítězně usmála.
,,Ale já to slyšel zřetelně." bránil se ten kluk a já si uvědomila, že to říká sobě a zadumaně nad tím přemýšlí.
Konečně se nám mělo dostat odpovědi.
,,Já jsem Aro Volturri a přeměnil jsem vás. V podstatě jste můj majetek" řekl a já na odpověď začala nezadržitelně vrčet. Asi bych po tom Arovi skočila, nebýt pálivé bolesti, jenž mě upalovala za živa. Ze zuřivého vrčení se stalo bolestné skučení. Nakonec jsem zatla zuby a opatrně se postavila. Blonďák mi pomohl se postavit a opíral mě, protože cítil, že se každou chvíli asi zhroutím v křeči.
,,Já nejsem ničí majetek!" procedila jsem skrz zuby a znovu je zatla, neboť se dostavila ještě větší bolest. Ale začalo to být snesitelnější, protože se zároveň s ohněm dostavovala i ledová vlna. Věděla jsem, že to dělá blonďák, ale nepoděkovala jsem mu. Nechtěla jsem ho dostat do maléru. Po chvíli pálení bolest najednou úplně ustoupila a já se konečně postavila na vlastní nohy.

Někdo přede mnou nevěřícně zasyčel.
,, Vycvičíme vás a jestli mi budete celých 1000 let dobře sloužit, tak pak vás propustíme."
,,Nezůstanu tady víc něř 500 let, to zaprvé a zadruhé tu nechci být ani další vteřinu, takže kdybyste nás byl tak laskav, propustil ještě dřív než za 500 let, tak bychom vám byli zavázáni..." zkusil diplomatickým hlasem kluk s bronzovými vlasy a já s ním aspoň v tomhle souhlasila.
Skoro jsem cítila, jak ten blonďák touží jít za tou malou holkou a pohledem ho tam poslala. Hezky se na mě usmál a já na něj taky. Už byl skoro u ní, když se zastavil a zamyslel. Protože v tom nápadu ho předběhl kluk s bronzovými vlasy a objal malou upírku okolo ramen.
,,Víte, jak se jmenujete?" zeptal se Aro. To mě docela zajímalo, proto jsem aspoň na chvíli dávala pozor.
,,Ty jsi Izabella Volturri." ukázal na mě.
,,A vy jste Edward, Jasper a Alice Volturri" ukázal postupně na kluka s bronzovými vlasy, blonďáka, který mezitím zase přešel ke mě a na malou upírku.
Měla jsem pocit, že něco je neuvěřitelně špatně. Volturri, to mi nesedělo. Ale nic jiného jsem si nepamatovala, proto jsem s tím zatím souhlasila.
,,A co dál, protože se z toho pálení v krku asi rozbrečím," řekla jsem a myslela to vážně. Bylo to čím dál horší.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře