6. část

17. září 2009 | 18.29 |

6.kapitola

Okouzleně jsem se na ní díval. Teď, tady a mezi temi stromi vypadala tak... tajemně. Zbloudilé paprsky slunce jí dopadali na kůži a vypadala tak nádherně. Prudce jsem vydechl a pak hlasitě polkl. Ona se zakřenila mému výrazu a pomalu ke mě došla.
,,Ahoj Edwarde..." šeptla mi do ucha.
,,Bell... tehdy v tom lese,"
,,Na tom nezáleží!" řekla tvrdě a udělala jedinou věc, kterou jsem od ní v tuto chvíli čekal. Udeřila mě. A že to byla facka... Docela to i štíplo. Bella se přikrčila do obranné pozice.
,,Bello, počkej! Co to děláš!" říkal jsem napůl zmateným a napůl zděšeným hlasem.
,,Teď už jsem ti dost dobrá?! A co Tanya?? Na tu už jsi zapomněl jako na mě?" zeptala se a já v jejím hlase zaslechl nenávistnžý tón. A pak jsem zaslechl i něco jiného. Slyšel jsem Belliiny myšlenky!
Proč mi to dělá... hraje že mě miluje a pak mě zase opustí. Ale proč jsem tedy začala hledad Culleny, když vím, že mě namiluje? Asi pro mateřské objetí Esmé. Jsem tak sama......
Ztuhle jsem zíral před sebe a poslouchal ten bolestný hlas, než mi Bella skočila po krku. Instinktivně jsem jí odhodil od sebe a ona zlomila jedem mladý strom. Rozzuřeně zavrčela a znovu se na mě vrhla, ale tentokrát to byla past. Při boji moc spoléhám na myšlenky, ale její jsem číst zase nemohl. Hrála výpad na krk, pak na bok a nakonec mě bolestivě kopla do ramene. Překvapením jsem zařval.
,,Bello! Dost! Já...."
Obešla mě a odhodila do lesa. A já zkončil v řece. Voda byla skvělá, osvěžující... Nevyplaval jsem nahoru, ale nechal jsem se proudem strhnout dolu. Když se bahno usadilo, uviděl jsem přes křišťálovou vodu Bellu, jak pozorně pozoruje hladinu. Pak si klekla a začala vzlykat...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (2x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: 6. část ronnie 25. 02. 2011 - 22:12