Kat Richardson je americká spisovatelka fantasy. Vystudovala novinařinu, získala titul ve zpěvu a hrála i v divadle. Před svým úspěchem se sérií Šerochodec pracovala jako editorka a spisovatelka v počítačovém průmyslu. V součastnosti žije s manželem a duchem fretky na plachetnici v Seattlu. Miluje jízdu na motorce, střílení z pistole a tančení a zpěv. Hodně času tráví v posilovně a ne, nevlastní žádnou televizi. Je také vášnivou zastánkyní práv fretek.
Šerochodec
Šerochodec 1
 |
Originální název: Greywalker |
Anotace:
Harper Blaineová pracuje jako celkem bezvýznamné soukromé očko. Při vyšetřování jednoho banálního případu je však surově napadena a útok nepřežije.
Přesněji řečeno, zůstane mrtvá dvě minuty.
Když se Harper probere v nemocnici, začne se cítit trochu... zvláštně. Vidí věci, které nedokáže popsat jinak než jako podivné: siluety vystupující z šedého mlžného oparu, vyceněné zuby, řvoucí obludy.
Harper ale nepřišla o rozum. Její "smrt" ji přeměnila v Šerochodce. Nyní se dokáže pohybovat mezi naším světem a záhadnou přechodnou zónou, kde se vyskytují děsivé, nevysvětlitelné věci. Tento nový dar (nebo snad prokletí?) ji vtahuje do světa upírů a duchů, magie a čarodějek, nekromantů a artefaktů zla...
Ať se jí to líbí nebo ne.
První věta knihy: Když mě ten chlap praštil, překvapilo mě to.
Kniha mě upoutala zajímavou obálkou a téměř nicneříkající recenzí, byla jsem strašně zvědavá, o čem kniha bude. Když si to shrnu, nejsem si jistá, zda mě nakonec děj uspokojil nebo lehce zklamal. Je to mix urban fantasy a lehčí detektivní zápletky, což je přitažlivé, avšak zpracování má své mouchy.
Předností autorky jsou její nápady, umí vymyslet dobré poutavé situace a dokáže svižně vést děj. Samotný začátek mě napjal, strhl a donutil mě zaraženě číst dále, protože... no nelžeme si, úvod byl krutý. Kniha má od začátku do konce zvláštní atmosféru, celou dobu jsem se nemohla rozhodnout, zda je to tím, že je to autorčin záměr, nebo jen faktem, že je kniha tak neuspořádaná.
Autorka nás zavedla do současného Seattlu. Harper Blaineová nikdy nevěřila ani na účinnost kouzelných amuletů, natož na nějaká strašidla. Avšak po jistém zranění náhle vídá zvláštní věci. A ty jí hrozí pohltit.
Richardson dokázala své šeré postavy, bytosti ze světa mezi naším a tím druhým, popsat dost dobře a je to jedna z nejlepších věcí na knize. Nejlepší z celé knihy se mi však zdál konec. Ten se autorce opravdu povedl. Ne po dějové stránce, nic se tam v podstatě nedělo, ale poprvé za celou knihu mi autorčin styl perfektně sedl, poprvé mě opravdu zaujalo, co se píše a je mi strašně líto, že v tom okamžiku kniha končí. Ukazuje to na fakt, že autorka se teprve rozepisovala a já jsem přesvědčená, že další díl bude lepší.
Popsání postav není nejhorší. Richardson nám předhodila pár charakterů, s kterými pracuje a které rozvádí. Harper je příjemná postava, jen mi vadí, jak nejednotně se chová. Najdeme i dva muže, kteří by potencionálně mohli bojovat o srdce naší hlavní hrdinky a ke kterým se stavím vážně zmateně. Jsou... zvláštní. Milí, realističtí taky, ale lehce divní. U postav je jeden hlavní problém - autorka je píše strašně jednoduše. Určí jim úlohu a oni se ji drží, nedělají nic překvapivého. Což je škoda.
Richardson se mi zdá nevypsaná, jako by měla příliš nápadů, které neumí poklidně uspořádat, proto je děj někdy až přerývavý a situace, které Richardson mohla popadnout za pačesy, přes nás jen povrchně přeletí. Nebo se jeví až absurdně. Ve vypjatých situacích byla kniha napsána málem amatérsky, měla jsem z nich dojem, že Richardson na psaní neměla dost času. Kniha má nesporný potenciál, mohla by být velmi dobrá, avšak... jak jsem psala, něco tomu chybí.
Co mi vadí je zvláštní překlad a volba slov. A, což je předně autorčina chyba, chaotičnost. U některých dialogů jsem byla zmatená a myšlenkové pochody Harper také nebyly vždy jasné. Možná za to může překlad. Možná ne. K Harper mám pak ještě jednu velkou výtku - nechová se tak, jak je napsaná. V jednu chvli má z jedné věci takřka hysterický záchvat a v jiné situaci za stejné věci, jen v bledě modrém, nehne brvou. V další situaci se mi její chování zdalo rovnou iracionální a celkově tam autorka udělala logickou botu. A poslední zápor - v knize je až příliš nesrovnalostí. Z celé knihy mám pocit, že na autorku někdo tlačil, ona psala z donucení... a výsledek je polotovar. Nemůžu se zbavit dojmu, že kdyby si to autorka jednou dvakrát přečetla po delším časovém odstupu, mohla to trochu přepracovat a kniha mohla být lepší.
Je mi takřka líto, že už jsem u těch fantasy knih naladěná tak, že hnidopišsky hledám jen co zkritizovat. Ale možná je to tím, že jeden svět se šerem založený na podobném principu už znám a Richardson bohužel panu Sergeji Lukjaněnkovi zatím nesahá ani po kotníky. Nicméně je faktem, že přes všechny mé výhrady je kniha dobrá, ne špičková, ale zajímavá a stojí za to ji přečíst. Možná autorka místy až moc fantazíruje, možná svou hrdinku úplně dobře nepodala a nechala do svého psaní až moc vsáknout své myšlenky... přesto je to dobrá urban fantasy. Má svůj nápad. Trochu mi připomíná Anitu Blakeovou, trochu mi připomíná Lukjaněnka a jeho Hlídku a Šero (což je šílená kombinace), takže sama myšlenka o sobě je dost přitažlivá, aby mohla vyniknout nad mořem ostatních knih. Bohužel - autorčin lehce neohrabaný styl psaní knihu shodil o třídu níže.
Hodnocení: 3,5/5
**
**
Ráda bych poděkovala nakladatelství Fantom print za poskytnutí RC výtisku.
Šerochodec 2 - Poltergeist