Povídky jiných autorů

17. únor 2010 | 15.05 |
› 

Mé oblíbené povídky!!!

 ...

Aranel van deCorvinhttp://nejsvetalagaesie.blog.cz/ - od této autorky čtu povídku: To je průser! ze které je i následující úryvek. Kvalitu posuďte sami. Asi bych měla dodat upozornění, že pokud se neradi smějete, tak by jste to ani neměli číst! xD Je to FF na knihu ODJ.

" Nejsem odsud." Řeknu mu dřív než se mě stihne zeptat.

" A odkud?"
" Z Narnie."
" To neznám, Kde to je?"
" Za rohem doprava, a pak rovno až do rána." Ať žije Petr Pan! Už bych se na tu televizi neměla dívat...zase se na mě dívá, jak na blba!
" A jak se jmenuješ?"
" Nějakej zvědavej, ne?" Murtagh přivře oči. Během půl minuty už vidím, jak k nám kluše drak. Lidi! To byl pohled! Představte si: Velký červený drak kluše po zemi a vypadá u toho, jako slepice, která při běhu snáší vejce...no prostě zážitek. Samozřejmě, že dostanu záchvat smíchu.
" Čemu se směješ? Já jsem Dračí Jezdec." Mezitím k nám dokluše Trn, který se na mě výhružně dívá.
" Ó promiň dračí jezdče! Hluboce se klaním." Vyskočím na nohy a hluboce se mu ukloním, jak jsem to viděla ve filmu...pak se skácím na zem, páč dám nohu do díry v zemi....Musím říct, že jsem fakt šikovná, protože při tom pádu jsem stihla vzít s sebou i Murtagha...takže teď ležíme na zemi a já se směju. Murtagh se zvedne ze země a otočí se na Trna, takže nevím, co se děje....Já si lehnu na břicho a dám si hlavu na ruce...
...

Damat (4dd4) http://damat.blog.cz/ - povídka Rodina:
...'Esme ty pusinky se za 10 vteřin začnou pálit.' Rychle jsem vytahovala plech z trouby, a v duchu děkovala Alici za její vidění. Vzala jsem pusinky a začala je pomocí krému lepit na čokoládový dort. Byl to druhý dort, co jsem pekla během své upíří existence, ten první jsem tvořila přesně před rokem. Důvodem toho, že peču dort a už 2 týdny každý skáče tak jak Alice píská, je malá, dnes již tří-letá holčička. Dokonce i Carlisles šel s Alicí dobrovolně nakupovat a nevymlouval se na práci. Zrovna teď byl venku s Emmettem a snažil se zabavit našeho malého ďáblíka, než dokončíme výzdobu domu....
...

Eleanor - http://untouched-world.blog.cz - ukázka z povídky: Cenná...ale pre koho?

Chyťte ju! Rýchlo! OKAMŽITE" Aro vydal rozkaz ktorému sa nedalo vzdorovať. Jane sa prebíjala dopredu k tomu dievčaťu ktoré z posledných síl vzdorovalo svojmu budúcemu osudu. Chrlila blesky do všetkých strán, kričala čudné slová, vyletovala do vzduchu...ale slabla a nemala dosť síl. 23 upírov nezvládala už dlhší čas..

Jane sa prirútila dopredu ako tajná zbraň. Keď jej neublížil Alec, ona to dokáže.
Prevalila sa pomedzi všetkých, a oni s úctou ustúpili. Zúrivo zaryčala a vyslala ohromné množstvo energie na tú strhanú bytosť.
To čo sa odohralo v nasledujúcich sekundách nikdy nikto z nich nevidel v minulosti, a vo večnosti to nemalo byť inak.

Postava dovtedy bojujúca v kruhu sa s hrozivou vznešenosťou vzniesla do vzduchu a sekla sebou ako sekerou. Hruď sa jej vypla smerom k mesiacu v splne ktorý tkvel na oblohe a posledný krát vykríkla. Obklopila ju čudesná žiara, ako bublina, svetielkovala okolo nej a pálila.
Bola vo výške 10 metrov ale všetci cítili oheň ktorý v nej pulzoval. Ovzdušie naplnil hlasný tlkot srdca tej bytosti. Zrazu ich oslepilo svetlo, záblesk však trval len krátko. Keď si znovu ich oči privykli na okolie bez jasu, uvideli ochabnutú protivníčku ležať na zemi bez známok života. Jane k nej pribehla, schmatla ju a bežala za pánom. Tej sa jej dotkol a zakričal.
...

Keriliahttp://kerilia.webgarden.name/ - má oblíbená autorka. Čtu od ní všechny povídky, ale zveřejním jen kousek z dokončené povídky : Catella. Úžasná povídka, doporočuji přečíst! :)

 .......Vrčení se mi ozývalo zpoza zad. Chtěla jsem se otočit, abych zjistila, kdo měl tu smůlu rušit mě ve spánku, ale než jsem to stihla udělat, něco mě srazilo k zemi. Ucítila jsem pro mě ten nejodpornější pach – upír! Ovšem na obranu bylo pozdě. 
‚Jak jsem si, sakra, mohla nevšimnout, že se ke mně blíží upír!‘ nadávala jsem si v duchu. Potom jsem už pouze cítila upíří tesáky v mém krku...
...

Malika - http://povidky-malika.webnode.cz - skvělá, opravdu úžasná povídka! Kosek z povídky: Moje prababička byla upírka:

........Mami,řekni mi něco o tátovi."

Opilecké prozpěvování okamžitě zmlklo a já ve zpětném zrcátku viděla,že se máma tváří skoro vážně.,,Ale Bells,to ne..."
,,Mami,prosím.Jak se jmenoval?A co jeho rodina?Mám nějaké prarodiče,tetu..."
Renée sevřela láhev,až jí zbělely klouby.
,,Ritch,"zašeptala.,,Jmenoval se Ritch."
Páni,tak tohle byl pokrok.Asi budu muset mámu opíjet častěji a třeba se dozvím všechno ze své minulosti.
,,Jaký byl?Proč odešel?A co ta rodina?"
Renée se zahleděla kamsi do dáli,a i když měla oči jako angorák a nakřáplý hlas,atmosféra v autě byla vážná...velmi vážná.
,,Žádná rodina.Není.On..ani nevěděl,že jsi.Jenom se se mnou vyspal,víš."
,,To je mi líto,mami.A jak vypadal?Jsem mu aspoň podobná?"........
...

Nenefer - http://moonlight.mypage.cz/ / http://www.moonlight.hys.cz/ - asi to už je po několikáté, co to píšu, ale další úžasná autorka na skladu!!! Moc její povídky miluju a říkám, že jsou dost dobre!! :) Úryvek z povídky Viktor:

....Nasedla do džípu a schoulila se až úplně dozadu. Moci tak spát bez obav a nočních můr až do rána. Dnes se opravdu necítila nejlíp, zavřela oči a snažila si vybavit Viktorovu tvář. Nešlo to, asi už viděla tolik upírů, že se jí všechny jejich tváře slévaly v jedinou. V jedinou odpornou masku zla.Cesta utekla rychle, i když si nebyla moc jistá, jestli na chvíli neusnula. Probral  ji Geryho hlas.
"Jsme na místě, tak jdeme na to."
Nevěděla ani kde jsou, a bylo to vlastně úplně jedno. Šlo jen o jediné, zabít a nenechat se zabít.
Rozhlédla se kolem. Všichni se začali rozmisťovat kolem skladu čehosi, co bylo pro upíry zřejmě velmi důležité. Kupodivu jeli skoro ve všem drogy, zbraně, orgány. Stačilo si jen vybrat, proč je nenávidět.
Ucítila na rameni Geryho ruku, otočila se,  podal ji zbraně a z jeho pohledu se dalo vyčíst, že má obavy.
Beze slov naznačil, kam má kdo jít a zátah mohl začít.
Déšť byl dobrou zvukovou kulisou a tak si jich nikdo nevšiml ani když se přiblížili. U dveří stali dva ozbrojení hlídači. Nebylo těžké je odstranit a vniknout do objektu. Bylo tu krásně teplo a sucho. Chris si nasadila kuklu, jako všichni ostatní. Zatím byl klid, že by to pomyslné ticho před bouří?
"Na pravo." Sykl kdosi a ze tmy se ozvaly výstřely.
Už je to tu, už o nich vědí.
Chris se zhluboka nadechla a postupovala kupředu. Připadala si jak v nějaké počítačové hře. Padal jeden upír za druhým. A když došly náboje, vytáhla meč.
Na kontaktním boji bylo něco starodávného, záhadného a osvobozujícího. Vypnout mozek a nechat pracovat obyčejné zvířecí instinkty.
Ani si nevšimla, že se od Geryho tolik vzdálila.Takhle jí nemohl krýt záda a nemohl se k ní ani dostat.
Náhle se před ní mihla téměř gotická postava. Urostlý muž, těžký, černý plášť. Viktor.
Chris se zatmělo před očima a přestala vnímat svět kolem. Musí ho dostat, prostě musí.
"Viktore!" Zakřičela.
Muž se zastavil a otočil, i když ho ostatní pobízeli, aby je následoval.
Němě pokynul aby ho nechali o samotě. Odhodil těžký kožený plášť a vytasil svůj meč. Postoupil blíž ke Chris do kuželu světla. Mohla si ho velice dobře prohlédnout. Ty oči už znala, na ty se nedalo zapomenout. Tmavě hnědé oči, které tolik připomínaly noc, tu děsivou noc,  mrtvé oči. Hnědé vlasy, ostře řezané rysy. Statná vysoká postava a naprosto klidný výraz ve tváři.
Poklonil se tak, jak to dělávali gentlemani tak před sto lety. Byl nejstarším v kovenu, vůdce.
Jist si svou nepřemožitelností a nadlidskou silou stál jako socha.
Chris si pomalu začala uvědomovat, že to asi nebyl dobrý nápad, ale co, i kdyby měla zemřít,  tak se pomstí.
Snažila se mu dívat přímo do očí, avšak číst se v nich nedalo. Byly mrtvé, chladné a tak děsivé.
Namířila meč přímo na něho a postoupila blíž, aby ho vyprovokovala k boji. Odměnou ji byl téměř ironický úsměv.
Udělal však totéž. Když se jejich meče zkřížily, ucítila jeho obrovskou sílu. Kdesi v dáli slyšela Geryho hlas, výstřely a rány.
Viktor na moment zaváhal. Když se kolem něho mihla ucítil něco, co už pohřbil před staletími.
"Elizabeth" Šeptl pro sebe.
Najednou jakoby  před ním ožil jeho největší sen, obava a touha, ta nepopsatelná vůně.
Sáhl po kukle, kterou měla žena na hlavě a strhl ji, tím však dal možnost Chris, aby ho plnou silou sekla po ruce. Krev tekla jen chviličku, jedna z výhod upírů, dokonalá regenerace.
Když se opět dostal do pozice, kdy jí mohl vidět do tváře, úplně stuhl. Byla to ona. Pravda, chyběly překrásné šaty a roztomilé kudrlinky na dlouhých blond vlasech, ale jinak. Její tvář, její oči, dlouhé vlasy, celá Elizabeth.
Viktor na sucho polkl a upřeně hleděl na tu krásnou tvář. Nemohl popadnout dech a hrudí mu projela nesnesitelná bolest......

...


Rose Dublest - http://hororovyzivot.webgarden.cz/ - Ukázka z povídky: Rozprávka pre dospelých:

....Človek ma uvidí, zatají dych, zrýchli srdce, koktá, myslí si že som anjel, trasie sa nedočkavosťou, dychtí po mojom dotknutí, po mojom hlase, pohybe, vôni a pri tom netuší že sa sám vláka do pasce.

S nikým sa nerozprávam, nebavím, všetkých ignorujem a len prežívam. Ako hovorí môj brat Audrey : " Keby neviem že si len polovičný upír, bol by si prvý upír, ktorý by trpel mikrospánkom a depresiami." No, pre moju rodinu som ten čudák, ten anjel v jame levovej. Trvalo mi takmer 20 rokov než som celú moju rodinu odnauil zabíjať ľudí a naučil ich prežívať na zvieracej krvi.

Zo začiatku sa aj stávali "nehody", ale teraz je to už vyše 18násť rokov, čo sa nám nestala žiadna "nehoda". Ale môj výzor navždy ostane na 18násť ročného chlapca. Prišiel večer a ja som sa ako vždy pobral spať, snívať...ísť za mojou Rose v snoch, za mojou nočnou vílou...

...


Simča - http://po-stopach-vlkov.blog.cz/ - povídka Po stopach vlkov :

................
,,Kto to bol?" pýtala sa hneď moja mladšia sestra.

,,Nikto," odsekla mama tak jedovito, že nás to obe prekvapilo. Nech to bol ktokoľvek, tak mamu vytočil a to riadne. Radšej som sa nezaujímala, hneď ma napadlo, že otec asi zase urobil nejakú blbosť a za chvíľu mi to mama potvrdila, vlastne som si myslela, že mi to potvrdila.

,,Ideš za otcom?" spýtala som sa, keď som videla, ako sa prezlieka z domácich vecí do riflí.

,,Áno," odvetila, ale už sa netvárila až tak naštvane, ale skôr utrápene.

To, že sme si zo sestrou odišli ľahnúť skôr, než boli naši doma, tiež nebola žiadna novinka a tak som bola v tom, že toto bol úplne normálny deň. Už som aj zabudla, že niekto zvonil..........
...

Twilight manie - http://twilightstore.blog.cz - povídka Guardian angel:

Prológ
 
Píše sa rok 1835. Ulice sú tiché. Len tichý vánok sa obtiera okolo postavy zahalenej do bielej róby. Prechádza ulicami. Koho hľadá? Opäť dostala úlohu chrániť svojich zverencov. Čo keď opäť neuspeje a stratí svojho zverenca? Gaštanové vlasy zostrihané pod prsia jej lemovali krásnu tvár. Oči mala modré ako dve studničky čírej vody. Ale teraz boli biele. Chladné ako tá najchladnejšia noc.
Biela róba sa vlní v smere vetra. Obopína jej vysokú postavu. Ale na chrbte ma niečo, čo nie je u ľudí normálne, to niečo sú krídla....
...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1 (4x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: Povídky jiných autorů aki-chan 17. 02. 2010 - 16:50
RE: Povídky jiných autorů aki-chan 18. 02. 2010 - 16:24